Jedná se o to, aby zemědělci vyrábějící potraviny v České republice dostali možnost „přednostně” umístit své produkty do obchodní sítě, a to do velkých obchodních řetězců.

To se dnes neděje nebo neděje v takové míře, která by byla potřeba pro prohlášení České republiky za potravinově soběstačnou. Místo sezónních potravin z České republiky v obchodech, kde běžně nakupují tzv. na týden, musí naši občané obcházet trhy a malé venkovní stánky, nebo si pro naše čerstvé potraviny jezdit přímo k zemědělcům. Ve velkých obchodních řetězcích nemají české potraviny dostatečné zastoupení, ačkoliv v tom směru proběhlo už mnoho snah. Je to dost ponižující. Proč by obchody na území České republiky neměly nabízet hlavně české zboží? Proč se velká část potravin konzumovaných v ČR dopravuje kamiony do supermarketů přes půlku Evropy, když je u nás umíme vypěstovat? Trpí tím životní prostředí, zhoršuje se stav silnic a dálnic a vylidňuje se venkov.

Připadá mi normální, aby v době sklizně určité plodiny v České republice, které umíme vypěstovat, byly široce prodávány ve velkých obchodních řetězcích. Takže jahody a třešně v červnu a červenci, další ovoce a zelenina v létě, na podzim švestky, vinná réva, jablka a hrušky i v zimě. Máme co prodávat, velmi dobře se v našich končinách daří bramborám, mrkvi, cibuli, zelí, okurkám, jablkům a dalším plodinám. V ČR jsou také kvalitní chovy skotu, vepřů a drůbeže. Česká republika již v minulosti ukázala dostatečné schopnosti zajisti výživu svým občanům, mělo by to jít znovu.

Proto SPD prostřednictvím pozměňovacího návrhu poslance Ing. Radima Fialy a dalších k vládní novele zákona o potravinách a tabákových výrobcích, navrhla zajistit v obchodech větší podíl prodávaných českých potravin. Tyto podmínky však platí pro velké obchody nad 400 m² prodejní plochy. Menší obchody nebo specializované prodejny zahraničních potravin mají výjimku. Pozměňovací návrh předpokládá 55% českých potravin v těchto obchodech v roce 2022 (už nyní velké obchody podle jejich vlastního prohlášení plní cca 59%), podíl se má každoročně zvyšovat až na 73% v roce 2027. Postupný nárůst je z toho důvodu, aby na něj farmáři stačili zareagovat a rozvinout zemědělskou a živočišnou výrobu v těch oblastech, kde na to bude poptávka. Smyslem celé úpravy je zvýšit podíl našich potravin v nadnárodních řetězcích z vlastních zdrojů. Vzhledem k pandemii nemoci COVID-19 mohou nastávat různé výpadky zásobování, problémy s dovozem potravin ze zahraničí, je to tedy nutné i z hlediska zajištění vnitrostátních potřeb. Nakonec jsme to i zažili, když stál květák 100 korun.

Nyní je celý zákon na posouzení v Senátu a buď jím projde beze změn nebo o něm bude ještě jednou hlasovat Poslanecké sněmovna. Tlaky jiných států jsou opravdu velké, nelíbí se jim to. Zajímavé ale je, že v Německu, Francii, Španělsku apod. v obchodech převažují místní potraviny. Takže někde to jde, jinde ne. Je třeba upozornit, že Agrární komora ČR, která zastupuje největší počet z českých zemědělců (jiné zemědělské asociace a spolky tolik členů nemají) je s pozměňovacím návrhem SPD na zvýšení potravinové soběstačnosti spokojena. Povinný podíl se jednak týká potravin, které se dají v Česku vyprodukovat, takže o exotické ovoce rozhodně nepřijdeme, a také že se kvalita a čerstvost potravin zvýší, přičemž jejich cena se naopak sníží, protože konkurenční prostředí vede ke snižování cen.