Francie si přeje posílit svou roli poté, co z EU odešla Velká Británie. Má k tomu posloužit francouzština.  V posledních letech se v Radě EU jednalo převážně anglicky, i když dříve tomu tak nebylo a častým jednacím jazykem byla také francouzština. Navíc v institucích EU se většinově mluví francouzsky dodnes, protože jejich většina sídlí ve frankofonních oblastech.  Naproti tomu angličtina jako oficiální řeč už je po odchodu Velké Británie používaná jen v Irsku a na Maltě, vedle irštiny a maltštiny.

Francie tedy má plán prosadit jednání Rady EU ve francouzštině. Super. Pak jistě nebude nikomu vadit, když od června do prosince 2022, kdy předsedá Radě EU Česká republika, budou všechna tato jednání vedena v češtině. Kvůli vyváženosti. Jazyky členských zemí v EU jsou si přece rovny, nebo ne? Existuje 23 úředních jazyků EU a žádný nemá mít přednost. Takže, jestli si Francouzi prosadí jednání Rady EU ve francouzštině, tedy spousta hostů bude mít sluchátka, je jedině spravedlivé, aby se navázalo během českého předsednictví a jednacím jazykem byla čeština, s tolerancí pro slovenštinu, protože té většina česky mluvících rozumí a naopak. Bude to pěkné, takové demokratické, vyvážené a solidární.

Zajímavé je nastavení rotačních předsednictví v Radě. Aby prý byla zajištěna kontinuita předsednictví Rady EU, existují tzv. trojice. Tedy tři předsednické státy v řadě za sebou. Nyní třeba Slovinsko, Francie, Česká republika. Řekové těmto trojicím říkají Troika a silně proti působení jejích zástupců ve svém státě protestovali. Asi si vzpomenete na případ řeckého hnutí Syriza, které stálo v čele řeckých protestů a pak se i dostalo do čela vlády. Nakonec to dopadlo tak, že pobočky zahraničních bank v Řecku (těch u nás máme také většinu) ty banky prostě zavřely pro veřejnost, nešlo vybírat vklady, vznikla drsná bankovní krize, a pak už představitelé Syrizy zmírnili rétoriku a rozhádali se mezi sebou. Dokonce ministr financí Varufakis byl málem obžalován za to, že se snažil dostat k údajům o výběru daní v Řecku. Až tam došla koloniální správa Řecka Evropskou unií pod záminkou řešení řeckých dluhů.

Všimněte si, jak jsou ty trojky, nyní v oficiálním překladu "trojice" postavené. Velice často se v nich střídají "staré" země EU s "novými" zeměmi EU, tady západní s východními. Velmi často se tak v trojkách nachází země jako Německo, Francie (případně Nizozemí, Belgie nebo Španělsko jako jejich zástupci), které ve skutečnosti určují agendu. Tyto nejlidnatější země mají také největší podporu v institucích EU, umí tedy leccos zařídit. Menší, méně lidnaté země, klasicky většina zemí V4 plus, které nemají takovou podporu svých lidí v orgánech EU, se na ně často musí spolehnout. Není to ale tak nápadné, jako kdyby ty velké země řídily EU napřímo a přiznaně. Viděli jsme to jasně při našem posledním předsednictví Rady EU. Tehdy během předsednictví padla tehdejší Topolánkova vláda.