Celkově armáda potřebuje získat až 210 kusů bojových vozidel v devíti verzích. Většina z nich má sloužit jako klasická BVP, dále budou potřeba verze velitelské, průzkumné, ženijní, vyprošťovací, zdravotnické a verze pro dělostřeleckou pozorovatelnu. Mělo by být také pořízeno 29 doprovodných servisních a dílenských vozidel na kolovém podvozku ve třech modifikacích. Ministerstvo obrany (MO) vyhlásilo výběrové řízení a už jsou i známé některé požadované parametry (16), firmy v tendru ale o nich nesmí samy veřejně informovat. O výběru vítěze tendru rozhodne speciální projektový tým složený ze zástupců MO a Generálního štábu Armády ČR.

Vybírat se má mezi vozidly od čtyř výrobců: švédsko-britská firma BAE Systems (vozidlo CV90), německé konsorcium PSM – společný podnik koncernů Krauss-Maffei Wegmann a Rheinmetall Landsysteme (vozidlo Puma), evropská firma se sídlem ve Španělsku General Dynamics European Land Systems (vozidlo ASCOD) – dřívější dodavatel pandurů pro českou armádu a společnost Rheinmetall (vozidlo Lynx KF31). Celková cena zakázky by měla být více než 52 miliard Kč.

Co je na zveřejněných podmínkách tendru a má mou plnou podporu, je požadavek na zapojení českého obranného průmyslu do výroby vozidel (minimálně 40 procent z nabídkové ceny zakázky). Jsem ale přesvědčen o tom, že by to mohlo být mnohem více (70-80%). Podpora našeho obranného průmyslu je základní premisa, na jejímž základě by se mělo stavět. Za stavu ohrožení státu anebo válečného stavu, kdy může být ČR odříznutá od dodávek náhradních dílů ze zahraničí, bychom měli zřejmě zásadní problémy. Toto by však mělo tyto případné problémy do značné míry eliminovat. Ostatně s českým státním podnikem VOP CZ, s.p., který se má stát klíčovým průmyslovým partnerem vítěze veřejné zakázky na BVP, už uzavřeli memorandum o spolupráci všichni kandidáti tendru.

Ve výzbroji BVP by měl být automatický kanon ráže 30 mm, kulomet a protitankové řízené střely. Armáda ČR také požaduje vysokou celkovou odolnost, ochranu osádky, snadnost případné modernizace, soulad se systémy NATO. Tomu se dá do určité míry rozumět v souladu s požadavky na standardizaci a interoperabilitu.

Prvním problémem z mého pohledu je skutečnost, že jeden z technických požadavků v tendru je požadavek na tzv. bezosádkovou věž (pro nevojáky: věž je ta část BVP, která vyčnívá uprostřed BVP, je na ní kanon a celá se otáčí).  Bezosádková věž, tedy věž, ve které nesedí obsluha BVP (tzv. osádka), ale ovládá ji pomocí elektroniky, monitorů nebo senzorů, je jednoznačný aktuální trend ohledně BVP. Je to hlavně z toho důvodu, že se snižuje riziko pro osádku, pokud by věž dostala zásah. Další výhodou je to, že bezosádková věž je menší, tedy představuje menší cíl pro nepřítele. Osádková věž je však jednodušší na konstrukci a případné opravy a také umožňuje osádce možný výstup mimo vozidlo v případě vizuální kontroly prostoru bojiště z věže vozidla, a v neposlední řadě také případně při opuštění vozidla. Každá varianta má své výhody a nevýhody. Vozidlo Puma, jeden z vážných kandidátů, které se velmi dobře prezentovalo na praktických testech ve Vyškově, má pouze variantu s bezosádkovou věží - v tendru by tak zbyla jen 3 vozidla. V rámci moderních trendů a zkušeností je větší závislost na elektronice v případě bezosádkové věže, zároveň ale také větší náchylnost na poruchovost, tedy také případnou nebojeschopnost. Posouzení bych ale v tomto případě nechal na uživatelích – vojácích.