Ústavní soud ale donutil Parlament ČR ke změně volebních pravidel pro volby do Sněmovny až po jejich vyhlášení.

Asi si Ústavní soud plánoval, že vyhlášení voleb proběhne později, prezident Zeman jej ale překvapil. Takže se Sněmovna a Senát musely ještě před prázdninami, v časovém presu, shodnout na nových volebních pravidlech. Při té příležitosti byly dokonce koalice upozorněny na problém, který jim může vzniknout po volbách, pokud budou kandidovat jako koalice, ale pak budou chtít mít poslanecké kluby samostatně. SPD pozměňovacím návrhem poslankyně Moniky Jarošové ke sněmovnímu tisku 1170 (na Sněmovně ho přednesla poslankyně Karla Maříková, bylo to v době Sněmovny „na dvě směny” kvůli Covidu) nastínila jasné řešení. Přidání definice koalic do volebního zákona a použití toho pojmu v zákoně o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Ovšem zástupci koalice SPOLU a Piráti a Starostové, tehdy jako pět samostatných stran ve Sněmovně, pro návrh nehlasovaly, a tudíž tehdy neprošel. Zároveň si ale obě volební koalice nic vlastního nepřipravily, jednací řád Sněmovny tedy zůstal beze změny. Později si ukážeme, jaká to byla chyba a lajdáctví. 

Koalice SPOLU a Piráti a Starostové následně ve volbách do Poslanecké sněmovny zkusily podrazit voliče obcházením volebního zákona a zdánlivě jim to vyšlo. Ten, kdo by normálně volil ODS pomohl vytáhnout do Sněmovny i KDU-ČSL a TOP09, ten, komu se zalíbili zástupci Starostů, pomohl i Pirátům. Pirátům se tato koaliční spolupráce silně nevyplatila. Jsou teď ve Sněmovně pouze a jenom čtyři a jejich předseda Ivan Bartoš odmítá převzít za debakl odpovědnost. Naopak, nárokují si ministerské posty, a dokonce požadují post místopředsedy Sněmovny.  ČSSD a KSČM dopadli ještě hůř.

Volby nakonec dopadly tak, že na procenta vyhrála koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP09), ale na mandáty hnutí ANO. Je tedy zajímavé uvažovat, kdo je vlastně vítězem voleb. Pro hlasování ve Sněmovně ten, kdo má víc mandátů. Ale zase spolu s koalicí Piráti a Starostové dá koalice SPOLU pohodlnou většinu, že to nemusí řešit. Zajímavé ale je, že hnutí SPD, které má 20 mandátů, tedy víc než TOP09 a Piráti, se hned setkalo se šikanózními výhrůžkami od obou koalic, co se týče obsazování postů ve vedení Sněmovny. To je asi ta před volbami jimi proklamovaná demokracie a slušnost.

Koalice SPOLU a Piráti a Starostové ale teď budou řešit jednu zajímavou pikantérii. Protože nekandidovali jako samostatné politické strany nebo hnutí, jednací řád Sněmovny jim neumožňuje hned si založit poslanecké kluby se všemi právy. Mohou si teoreticky založit poslanecké kluby podle § 77 odst. 2, jednacího řádu PS, ale pak jim nepřísluší finanční příspěvek na klub ani přednostní hlasovací právo na plénu Sněmovny (aspoň ne automaticky). Navíc u Pirátů bude problém založit si jakýkoli poslanecký klub, pokud se mají dodržet všechna formální pravidla. Zajímavé také je, že jen poslanecké kluby mohou navrhovat osoby do funkcí předsedy a místopředsedů Sněmovny nebo členů výborů (§ 116 jednacího řádu PS). Černý Petr rozhodnutí, zda těmto řádně nevzniklým poslaneckým klubům vyplatit příspěvek s rizikem následného trestního stíhání pro neoprávněné nakládání s veřejnými prostředky, zřejmě padne na kancelář Poslanecké sněmovny. A otázkou legálnosti těchto poslaneckých klubů koalic se jistě bude muset zabývat i stávající předseda Poslanecké sněmovny, který bude předsedat ustavující schůzi nové Sněmovny.

Bude to zajímavé i z toho důvodu, že tato kauza už dostatečně pluje mediálním prostorem a prostorem sociálních sítí. Není to tedy možné jen tak ututlat. Naopak by následně bylo možné zpochybnit jakékoli akty činěné poslaneckými kluby neustavenými řádně. Tedy vznikla by právní nejistota a sama Poslanecká sněmovna by dávala špatný příklad ohledně dodržování zásad právního státu. No, tak nám to koaliční vládnutí pěkně začíná.