Kontroverzní rozhodnutí, které ještě senátoři ze stejných stran napadli u Ústavního soudu.

14. únor, který, pokud je pracovní, znamená jen zvýšené tržby v květinářstvích, byl tentokrát jiný. Kromě lidí na zamrzlých rybnících, snažících se po osmi letech užít nečekanou možnost bruslení nebo ještě nějaké to běžkování, hodně lidí netrpělivě sleduje internet, jestli další den budou moct jít do práce, otevřít provozovnu nebo co vlastně budou moci od pondělka. Poslanecká sněmovna totiž ve čtvrtek 11. února 2021, nedovolila prodloužit nouzový stav, který trval nepřetržitě už od 5. října 2020. Zatímco SPD dlouhodobě a konzistentně nesouhlasí a odmítá nouzový stav, nyní se k nám přidal i tzv. demoblok. Nouzový stav měl tedy skončit půlnocí 14. února 2021. Do toho ale zasáhlo vystrašení hejtmanů, kteří by se ve věci pandemie covid-19 museli začít mnohem více angažovat a dostali strach, že by za pandemii museli převzít odpovědnost oni.

To je natolik vyděsilo, že už přímo ve čtvrtek, 11. 2., začali někteří z nich nahlas uvažovat, že by hned obratem požádali vládu o vyhlášení nového nouzového stavu. Co na tom, že to odporuje ústavním principům, dělbě moci apod. Vůbec jim nevadilo držet se jen doslovného znění zákona o bezpečnosti České republiky a hřešit na to, že tam za nerespektování vůle Poslanecké sněmovny ve věci zrušení nouzového stavu opětovným vyhlášením nového nouzového stavu není žádná výslovná sankce. Vláda samozřejmě s nadšením obratem vyhověla a nový nouzový stav od 15. února 2021 (tedy přesně navazující na ten právě ukončený) na čtrnáct dní vyhlásila.

Vyhlášení nouzového nouzového stavu ten samý týden, kdy neprodloužení nouzového stavu schválila zcela jednoznačně Poslanecká sněmovna, je výsměch ústavnímu pořádku. Vláda se tento krok pokusila „přikrýt” žádostí hejtmanů (vždyť první hejtman, který to řešení veřejně navrhoval, je z ČSSD), to ale nic nemění na podstatě věci. Vláda chtěla prodloužení stavu, který byl vyhlášen do 14. února 2021, neuspěla s tím v Poslanecké sněmovně a mezitím se nic podstatného v epidemické situaci ve státě nezměnilo.

Zajímavé je podívat se na hejtmany, kteří požádali o vyhlášení nouzového stavu. Kromě 4 koaličních (3 za ANO a 1 za ČSSD) je tam 8 opozičních z řad ODS (4), STAN 3 (pokud počítáme i LB kraj a jeho Starosty pro Liberecký kraj), KDU-ČSL (1) a Piráti (1). Zbývá Karlovarský kraj, tam vládnoucí hnutí KOA nemá zastoupení ve Sněmovně, ale v podstatě je to zástupce STANu. Takže hejtmani stran a hnutí, jejichž reprezentace ve čtvrtek 11. 2. hlasovala pro neprodloužení nouzového stavu, jmenovitě ODS, STAN, KDU-ČSL a Piráti, v neděli 14. 2. sepsali žádost vládě o vyhlášení (nového) nouzového stavu. Dává vám to smysl? Mně nikoli.

Jediný možný smysl toho je, že hejtmani se vyděsili, uvědomili si svoji odpovědnost, která by jim vznikla, a zároveň obavy z neschopnosti věci řešit, čili raději poslali poníženou supliku té vládě, kterou jejich spolustraníci jak ve Sněmovně, tak prostřednictvím médií či sociálních sítí intenzivně a dlouhodobě kritizují. Hlavně ji poslední dobou kritizovali za postup v covid pandemii. A najednou jí předávají zpět „otěže” (vyjadřují tím, že sami se vlastního rozhodování v té věci neodvažují a vlastně se i vlastní odpovědnosti bojí). Jak trapné. Požadavky hejtmanů byly nakonec transformovány do urychleného přijetí a schválení tzv. pandemického zákona, kde trvali zejména na formách odškodnění a SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a PIR+STAN jsou schopni toto znění bezbolestně protlačit Senátem tak, aby zákon nabyl do konce února platnosti.

Pandemický zákon je ale v současném znění paskvil. Zásadní chybou je to, že jeho původní, mnohem mírnější verze (sněmovní tisk 859), který byl předkládán nebo vložen do systému zjara loňského roku tehdejším ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem, v podstatě měl být tehdy projednán. Sice bychom za SPD k němu měli určité výhrady, ale dalo se s tím pracovat. A pokud by býval byl projednáván, tak se mohly nějakým způsobem upravit podmínky § 69 a § 80 zákona o ochraně veřejného zdraví, mohlo se jenom dořešit nasazování vojáků a Správa státních hmotných rezerv, která by mohla nakupovat zdravotnické prostředky i po skončení nouzového stavu.

V současné době je to ale tak, že v návrhu tzv. pandemického zákona se objevil zcela nový terminus technicus, a to je  „pandemická pohotovost“ – čímž dostal ten zákon úplně jinou dimenzi. V podstatě jsou tam opatření překlopená z nouzového stavu podle krizových zákonů, ať už 110, 238 nebo 240, ale i dalších. Jsou tam i neúměrné sankce za jeho porušení. Pandemický zákon je velmi členitý a nedává smysl. Není v něm kontrola Sněmovny po 14 dnech, nejsou v něm kompenzace, ale pouze odškodnění. Bude platit od 1. března po dobu jednoho roku. A pokud by byla Sněmovnou dočasně zrušena „pandemická pohotovost“ podle tohoto zákona, tak vláda může zase bez souhlasu Sněmovny vyhlašovat „nouzový stav“. No a jsme tam, kde jsme byli! 

(převzato z Profilu)