Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové,

já jsem vystupoval již v ten první den, kdy se to projednávalo, ale protože uplynula sedmá hodina, tak jsem musel přerušit své vystoupení, takže teď plynule navážu na to vystoupení z úvodního dne.

Za prvé mě i v ten první den, a ono dneska je to stejné, udivil nezájem vládních představitelů. Na jedné straně vláda, aspoň tak jsem to pochopil, se snaží veřejnosti namlouvat, jak jí na přijetí zákona o sociálním bydlení záleží, na druhé straně podívejte se na ty řady. Je tady tedy pan ministr životního prostředí a paní ministryně Marksová.

I v předchozí debatě jsem upozornil, a tady navážu i na pana kolegu Adamce, že ten zákon je jednak velmi nestandardní, že ten zákon, jehož plnění má být dobrovolné, to je také podivné, za druhé je to zákon velmi drahý a vyčíslení dopadů předložených spolu se zákonem považujeme za velmi pochybné. A za třetí je to zákon, který sice tady teď projednáváme na konci volebního období, ale pokud bychom ho v nějaké podobě projednali a schválili, tak nakonec to budou naplňovat až další vlády, nikoliv současná vláda, která víceméně je již téměř v demisi.

Vyslovil jsem také úvahu, zda vůbec takový zákon potřebujeme. Tady navážu na pana kolegu Adamce, dlouholetého starostu. Já jsem také letitý komunální politik. Minimálně v této podobě v žádném případě. Všichni jsme byli svědky mnoha změn, kterých zákon v průběhu času doznal. Bohužel ne ke všem verzím se mohli vyjadřovat ti, kterých se sociální bydlení dotýká a bez nichž žádný systém sociálních bytů nemůže fungovat. Teď mám na mysli obce především. Jednak je Svaz měst a obcí proti a obce v zásadě mají v navrhovaném systému sociálního bydlení - nebo by měly mít logicky - klíčovou úlohu. Možná finální návrh je pro ně shovívavější, než byl ten původní, jejich účast tedy v systému má být dobrovolná, ale podle mého soudu to postrádá zcela významu, konec konců i paní ministryně Marksová a další vládní představitelé prezentovali poté, co vláda po několika odkladech ten návrh schválila, že stejně ta dobrovolnost je jenom na začátku, že jde o jakousi legislativní clonu a obce se později budou muset připojit povinně.

V předloženém návrhu navíc to nejdůležitější chybí - systém financování ambiciózních plánů na výstavbu sociálních bytů, přitom zajištění dostatečných financí má motivovat - nebo by mělo podle návrhu zákona - obce k tomu, aby začaly sociální byty v souladu se zákonem vytvářet. V tuto chvíli skutečně bez bližšího vysvětlení nevíme, jak přesně bude tok financí směrován, jaké podmínky budou pro obce stanoveny, ani kdy obce budou moci případně čerpat jakousi vyrovnávací platbu například při výstavbě nových bytů. Důvodová zpráva neuvádí a nevyčísluje ani předpokládanou spoluúčast obcí, která nebude zanedbatelná, a neuvádí ani další náklady, které lze očekávat v návaznosti na ohromnou administrativu, která by v souvislosti s tímto zákonem vznikla.

Vzhledem k omezenému počtu dostupných bytů ve vlastnictví mnohých obcí je jasné, že do sociálního bytového fondu v tomto pojetí by musely přijít i byty soukromníků nebo vlastněné soukromými osobami. Otázka ale je, proč by to soukromníci vůbec měli dělat. Obec sice bude za poskytnutí těchto bytů vyplácet majiteli nějaký poplatek, pokud ale nebude vyšší než tržní nájemné, není mi jasná motivace pro soukromé majitele bytů zapojit se do systému sociálního bydlení, notabene v situaci, kdy byty by se měly tzv. přidělovat i problémovým nájemníkům, u nichž hrozí, že byty v dohledné době zničí.

My jsme volali minule po tom, aby zde byl zástupce Ministerstva financí, tak úplně to nemáme, ale vidím zde pravděpodobně budoucího ministra financí, tak to je také důležité. A proč jsme to chtěli? Poněvadž Ministerstvo financí zásadně v těch podobách pracovních ten návrh zákona odmítlo. Zásadně s tímto návrhem zákona nebo i s těmi předešlými verzemi nesouhlasilo. Možná že by bylo dobré ocitovat stanovisko Ministerstva financí, byť se to netýká toho úplně posledního znění, protože poslední znění prostě vnějšími připomínkami ani neprošlo, ale týká se to znění předchozího. Jenom si něco vyberu, abych tady necitoval celé stanovisko Ministerstva financí.

Cituji: Ministerstvo financí - návrh zákona nenaplňuje programové prohlášení vlády. Nesplňuje vytyčené cíle, oproti stávajícímu stavu s jistotou pouze zvyšuje administrativní náročnost všech zapojených. Vyžaduje nárůst zaměstnanců státních úřadů i samospráv v řádu tisíců nových míst, přesto je reálné, že stejně to řešení skrze dávky bude dále převažovat.

Ministerstvu financí také vadil fakt, že celou řadu věcí bude muset upravovat. Budou muset upravit prováděcí předpisy, které ovšem prostě neznáme. Opět citace. Cituji: Řešení sociálního bydlení bude zásadně dáno až prováděcími předpisy, které nejsou součástí návrhu. Bez znalosti těchto prováděcích předpisů nelze s návrhem zákona vyslovit souhlas. Teď je tady výčet těch předpisů a ty nebudu citovat.

Pokud se týká finančních dopadů, tak Ministerstvo financí uvádí, že z materiálu vyplývá, že navrhovaná právní úprava bude mít dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. V této souvislosti je nutno upozornit, že se jedná o nové výdaje, které nejsou zabezpečeny ve střednědobém výhledu. Pokud jde o dopady do státních rozpočtů, v roce 2018 548 milionů, pak jsou to miliardové částky, pak je třeba, aby si je příslušné organizační složky státu zajistily při přípravě příslušných rozpočtových dokumentů.

V rámci materiálu jsou uvedeny náklady na systém sociálního bydlení administrativního rázu týkající se uskutečnění samotného systému sociálního bydlení, a to na Ministerstvu práce a sociálních věcí a dalších ústředních orgánech státu. Jsme toho názoru, že při takto velké administrativní náročnosti se ztrácí jakákoliv efektivita daného systému. Takže to jen výčet stanovisek Ministerstva financí.

Snad poslední větu ještě přečtu, originální větu Ministerstva financí - nebo několik vět - a to ve vztahu k hodnocení dopadu regulace. Cituji: Podle našeho názoru celý text hodnocení dopadu regulace je obhajobou pouze jedné navrhované varianty řešení. Neobsahuje kritické hodnocení a porovnání jednotlivých variant. Text je nedůsledný, ne vždy koresponduje s řešením v zákoně, uvádí nepodložená tvrzení. Zásadně tak nesouhlasíme s interpretací výpočtů jako konzervativní variantou. Tak to je stanovisko Ministerstva financí.

Dámy a pánové, víte, tento zákon podobně jako ten předchozí vláda předkládá na samém závěru volebního období a už to je samozřejmě problematické, protože se beztak ten zákon nestihne projednat a podle mého soudu se tady pouze trápíme, protože snad většina sněmovny si dokáže spočítat, že nějaká pravděpodobnost schválení takového zákona nebo upraveného se limitně blíží nule.

Teď ale se vracím ještě k původní otázce, zda vůbec zákon v této podobě potřebujeme. Obce již teď vynakládají nemalé prostředky na budování sociálního bydlení, domovy pro seniory. Máme tady azylové domy a další typy sociálních služeb, které lze s pomocí dodatečných financí dál rozvíjet. Myslím, že není na místě kritizovat samosprávu, především obecní, za nedostatečnou pomoc lidem v nouzi a ohroženým ztrátou bydlení. Obce naopak rozšiřují kapacity pro sociálně potřebné lidi i v jiných oblastech a investují tam, kde je potřeba. Můžeme se bavit o tom, zda jsou některé účelové dotace, které využívají, nastaveny správně, zda by například nebylo možné zjednodušit jejich čerpání, přenastavit ta pravidla čerpání. V zásadě si ale nemyslím, že bychom v České republice měli takzvaně nezodpovědné obce a města, za které by teď najednou stát musel přebírat problém takzvaného sociálního bydlení.

Ano, problémem zůstávají především lidé ve vyloučených lokalitách a v nevyhovujícím bydlení, ať už jde o některé ubytovny nebo domy různých kšeftařů s chudobou. Určitě si vzpomenete, že před půl rokem jsme zde prohlasovali novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi, která začne fungovat od 1. června. Uvidíme, jak zafunguje. Snažili jsme se, aby obce mohly více se zapojit do toho, komu a za jakých podmínek bude poskytován takzvaný doplatek na bydlení. Zatím to ještě nezačalo fungovat a už tady máme návrh na zrušení toho doplatku na bydlení a v zásadě na úplně jiný systém.

Na závěr si dovolím takovou obecnější úvahu, protože nechci číst všechno, co jsem si připravil, protože už toho bylo hodně řečeno. Víte, dobré řešení v otázce sociálního bydlení není všeobjímající systém, který bude takzvaně nárokový a bude rozdávat byty všem, kteří splní stanovené podmínky v zákoně. Dobré řešení jsou zmíněné i dílčí kroky, které vezmou v potaz odlišnosti třeba jednotlivých skupin obyvatel ve finanční či bytové nouzi, anebo třeba odvážnější a dražší systém, který ale bude promyšlený, funkční a podložený potřebnými financemi, což tento návrh určitě není. Funkční pro mne znamená především propustný. Takový, který zajistí všem potřebným lidem střechu nad hlavou a současně je motivuje k tomu, aby svoji životní situaci řešili a tím se posunuli do lepšího typu bydlení. Něco takového předložený návrh rozhodně nenaplňuje.

Nevím, jak byly podávány návrhy v těch prvních dvou dnech, kdy se to projednávalo, jestli byl podán návrh na vrácení předkladateli k dopracování, to si nepamatuji. Pokud nebyl podán, tak ho podávám. Pokud byl podán, tak se s ním ztotožňuji.

A tak abychom postupovali analogicky k tomu minulému spornému návrhu, tak také podávám návrh, pokud by neprošlo to vrácení předkladateli, návrh na prodloužení lhůty pro projednání ve výborech o 20 dnů.

Děkuji za pozornost.