Ačkoliv jde o méně známé místo, Pramen protéká třemi korýtky. Žíznivý návštěvník by měl podle tradice dodržet určitý rituál: z horního korýtka se voda lahodné chuti pije, u prostředního korýtka si unavení turisté mohou umýt ruce a ve spodním pak nohy.

„Toto místo je velmi půvabné a věřím, že jeho krásu ocení i výletníci, kteří nejsou zcela duchovně zaměření. Seznámit se u takovýchto památek právě s jejich duchovní podstatou je velice důležitou součástí zážitku z návštěvy a mohu to vřele doporučit. Když člověk přijde na místo už informovaný, mnohem lépe si dává další informace a poznatky do souvislostí,“ řekla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

O místě kolují dvě pověsti. Podle té první přiběhl na místo dnešního pramene vyděšený myslivec, prchající před rozzuřeným jelenem. Vyděšený padl na kolena a začal se modlit. V tu chvíli se před ním objevila Panna Marie a jelena zastavila. Na místě pak údajně vytryskl pramen. Myslivcem prý nebyl nikdo jiný než hrabě Jan Nepomuk Harrach, který dal pokyn k postavení kapličky.

Podle druhé verze se slepé ženě po dobu několika let ve snu zjevovala Panna Marie. Když se na její pokyn vydala ke studánce a umyla si u ní oči, údajně se jí zázračně navrátil zrak. Pověst o zázračném uzdravení se rychle rozšířila a vrch s pramenem začalo vyhledávat čím dál víc zvědavců.

O něco později než kaplička zasvěcená Panně Marii vznikla křížová cesta znázorňující čtrnáct zastavení během Kristova putování na jeruzalémské popraviště na hoře Golgotě. Ta je údajně nabitá pozitivní duchovní energií. V roce 1928 se krajem prohnala silná vichřice, která pokácela na vrchu Kobyla velkou část stromů. Křížová cesta ale zůstala netknutá. Podobná pohroma postihla toto místo v roce 1986 a stromy, které stojí kolem kaple Panny Marie, náporu běsnícího živlu opět odolaly.