Vyhlídka je jedinečnou svého druhu nejen v rámci Česka a Evropy, ale dost možná i celého světa: netyčí se k nebesům, naopak, stojí v dolíku. Její výška se tak udává jako záporná: minus 0,15 metru. Je tomu tak proto, že Jára Cimrman údajně trpěl závratěmi a neměl proto výšky rád.

„Humor je vzácné koření, v oblasti cestovního ruchu snad ještě vzácnější. S Járou Cimrmanem a myšlenkami jeho duchovních otců to ale ani jinak nejde. Jsem ráda, že u nás v kraji máme tak významnou památku na jednoho z největších Čechů,“ uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Ačkoliv rozhledna neoplývá výškou, rozhled z ní není vůbec špatný, lze zhlédnout poměrně velkou část okolní krajiny s rozvlněnými reliéfy kopců v pozadí. Krom toho je možné si na místě prohlédnout i další recesistické kousky, související s životem a dílem Járy Cimrmana.

K vyzkoušení se nabízí prototyp Cimrmanova dalekohledu, nalézají se zde též pyramida označující střed světa, telefonní budka Luxfon, z níž si lze zavolat, má-li člověk dostatečně silný hlas anebo mobilní telefon a také na sloupu připevněná řídítka bicyklu, do nichž může proudit volitelné množství elektřiny — odkaz na hru Vyděržaj, pioněr z filmu Pelíšky.

K rozhledně se návštěvníci dostanou velice jednoduše: ze Semil vede do Nouzova silnice, opatřená zároveň zeleným turistickým značením. Od autobusové čekárny pak na místo dovede místní značení.