„Myslím, že si milovníci fotografování a fotografie ve Vlastivědném muzeu a galerii v České Lípě přijdou na své. Jako se vyvíjí a jdou mílovými kroky dopředu různé obory, také fotografování a technika s ním související prošla v čase obrovskou proměnou. A je určitě zajímavé vidět, co všechno musel fotograf na začátku minulého století udělat, aby vznikla fotografie,“ uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

V tehdejší době se fotografovalo na suché bromostříbrné skleněné desky formátu 24x30 centimetrů. S nástavcem bylo možné fotit formáty 18x24 a 10x15 centimetrů. Přístroj sloužil především pro vytvoření portrétního snímku.

Zaostření, výměna kazety a expozice probíhalo rychle a jednoduše. Fotoaparát má měchovou ateliérovou komoru s dlouhým výtahem, který umožňoval používání objektivů s delším ohniskem.

Od začátku 19. století se začaly ve městech šířit fotografické ateliéry, které pořizovaly portréty svých obyvatel. Nejinak tomu bylo i v řadě měst na Českolipsku: v Kamenickém Šenově, České Lípě, Novém Boru i jinde.  Především představitelé z vyšších vrstev společnosti se zde nechávali pravidelně fotografovat.

„Jedním z nich byl i Jan Křtitel Hanuš, který žil v letech 1893 až 1964 — učitel a inspektor jeden ze zakladatelů a členů redakčního kruhu vlastivědného časopisu Bezděz. Byl autorem první česky psané vlastivědy Českolipska a také jeden z mála Čechů v tehdy převážně německém zastupitelstvu v České Lípě. Právě na jeho portrétní fotografii dokumentujeme tehdejší fotografování,“ dodal Zdeněk Vitáček, ředitel Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.