Psal se rok 1939 a od března byl nad územím Čech a Moravy vyhlášen protektorát. Ještě v červenci téhož roku byla uspořádána primátorem dr. Otakarem Klapkou velká přehlídka pražských hasičů a v srpnu námětové cvičení na Staroměstskou radnici. Tisk nešetřil chválou a uznáním nad technickým vybavením a odborností sboru hlavního města. To bohužel primátor Klapka ještě netušil, že se i on stane obětí nacistického běsnění, když na pokyn K. H. Franka byl 4. října 1941 v ruzyňských kasárnách popraven.

I přes velmi kvalitní vybavení hasičkého sboru byla Němci ihned zavedena normalizace výzbroje a nářadí podle říšských norem. Němci začlenili sbor do protektorátní bezpečnostní služby a proto převzali i jeho velení – 19. listopadu 1942 byl velitelem sboru jmenován plukovník požární ochrany Bruno Petersen, před válkou požární ředitel v Düsseldorfu. Petersen začal v letech 1943 a 1944 zvyšovat početní stavy mužstva, dosáhl až 700 mužů. Současně se zaváděla nová technika a výcvik, výnosem ze 14. listopadu 1944 byl sbor začleněn do protektorátní policie s názvem Feuerschutzpolizei (Požární ochranná policie).

Za velitelství Petersena byly postaveny provizorní dřevěné stanice č. 2 Dejvice, č. 3 Holešovice, č. 4 Libeň, č. 5 Strašnice, č. 6 Krč, č. 7 Smíchov a č. 8 Žižkov, z nichž dodnes slouží hasičům v původním stavu stanice 3 Holešovice v Argentinské ulici.  Veškeré stanice plánoval Petersen kvůli hrozícím spojeneckým náletům na místech v blízkosti důležitých továren a vzhledem k těžké váze hasičské techniky i na vyvýšených místech pro rychlý rozjezd. Zajímavostí je, že i když šlo o stanice s provozní životností maximálně 10 let, u všech byl vybudován důmyslný betonový protiletecký kryt pro důstojníky i mužstvo.

Pro milovníky historie s nádechem ironie zůstala stát do současných dnů již zmíněná holešovická stanice zvaná „Bouda“, která přesluhuje už více než 60 let. Tato stanice má svoji působnost i na území Prahy 8 a je spíše muzejním kouskem než místem pro jednotku profesionálních hasičů. O životě na této stanici se trefně zmiňuje jeden ze sloužících hasičů. „Je to nepříjemné, když vám v zimě vypne topení a je minus deset a musíte spát oblečený v hasičském kabátě. Nejhorší je, když běháte z baráku do baráku na výjezd ven v zimě, v létě. Prší, takže než doběhnete do garáží, zmoknete.

Jsou studená auta, protože jsou studené garáže. Je to složité. Ale jsme zvyklí, takže co si budeme povídat,“ popisuje tvrdé podmínky mužů hlídajících většinu severní části Prahy v roce 2014. Jen za minulý rok zasahovali tito muži u 1400 případů.