Mnohé ze stran, které jsou součástí "Aliance za nezávislost ČR" (ZDE), mají například větší počet členů, než třeba vládnoucí strana TOP apod. Strana KSČM má sice historicky největší počet členů, ale průměrný věk je kolem 80 let. I strana PRO vsází na sympatizanty více než na členy, a tak dále. A všechny strany, sdružené v AZN, mají rozhodně daleko více členů, než vítězná strana v Holandsku, která má jen jednoho člena, a tím je G. Wilders. "Party for Freedom je sdružení s Geertem Wildersem jako jeho jediným členem; takže strana není způsobilá pro financování nizozemské vlády a spoléhá se na dary." (více ZDE)

Politickým stranám s masovým členstvím totiž odzvonilo již v minulém století a společnost vedou menší politické strany manažerského typu. Nejde tedy vůbec o počet členů politických stran, ale o to, zdali strany dokážou postavit celorepublikově kandidátky do parlamentních a jiných voleb, a tím se stát stranami s celostátní působností. Máme v ČR sice mnoho stran, ale naprostá většina z nich jsou  stranami jen regionálního typu a kandidují do místních voleb.

A pak jde samozřejmě o to, jak se představitelé stran dostanou (lépe nedostanou) do médií a kolik lidí je zvolí. Ergo, jde především o sympatizanty stran, ale ne o členy. Ale sympatizanty strana bohužel získá těžce, když se její lídr neobjevuje v médiích, jsou mu blokovány sociální sítě a je mainstreamem pomlouván. Ale lidé to nechápou.

Každý představitel neparlamentních stran, který se dostane do ČT, Primy, do rozhlasů apod., je prosystémový, a tedy jejich člověk. Lidé tomu vůbec nerozumí a systém právě s tím počítá. Lidé si myslí, že do televize je dotyčný zván, protože je chytrý a má vliv. Vůbec nechápou, že do televize je dotyčný politik zván jen a JEN!!!! proto, aby vliv získal, a "kanalizoval" tak nespokojenost lidu. Ale ti tzv. alternativní politici, kteří jsou v médiích, nejsou pro systém vůbec žádným ohrožením. Chtějí totiž vše dělat v stejných mantinelech, jen trochu jinak.

Lidé netuší, že do médií jsou zváni politici na základě tzv. odstupňované rovnosti (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ZDE). A také jim většinou není znám fakt, že neparlamentní strany nejsou financovány ze státního rozpočtu. Tak jsou financovány jen strany parlamentní. Lidé netuší, že my v AZN si platíme vše sami a nestojí za námi žádný oligarcha, který by nás financoval. Netuší, že my jako protisystémové strany nejsme na stejné startovací čáře, jako strany parlamentní, nebo jako třeba ČSSD, která měla obrovský majetek, anebo KSČM, žijící ze stamilionového majetku, který nikdy nevrátila lidem této země. Anebo strany oligarchického typu, které mohou rychle vzniknout na zelené louce, získat vstup do médií a být náhle známé.

Mainstreamoví politologové a sociologové se domnívají, že nikdo z alternativního národoveckého tábora se nevzchopí natolik, aby ve volbách politickou scénou zatřásl. A mají pravdu. Pokud se totiž nevzchopí sami lidé-voliči a nezačnou se skutečně sami zajímat, tak naše země nemá šanci.