V noci 2. ledna podnikla armáda USA raketový útok na území suverénního státu – Iráku, při kterém zabila iráckou vládou oficiálně pozvaného iránského elitního generála Kásima Sulejmáního a zástupce velitele iráckých šíitských oddílů. 

Tento americký útok na letišti v Bagdádu vyvolává ostré zhoršení vojensko-politické situace v regionu a ovlivňuje také celý systém mezinárodní bezpečnosti.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že generál Sulejmání byl kompetentní vojenský vůdce, který měl zaslouženou autoritu na celém Středním východě a bojoval proti teroristické ISIL v Sýrii, než přišla tzv. Mezinárodní koalice.Irácké úřady uvedly, že si nejsou vědomy přípravy Američanů na tuto operaci. To znamená, že vláda USA opět jednala pouze z pozice hrubé síly bez ohledu na základní principy mezinárodního práva. 

Tímto aktem byla opětovně porušena suverenita svrchovaného státu Irák, a to jen proto, že někteří politici USA došli k přesvědčení, že je daná akce v „americkém národním zájmu“. Avšak už i v USA vládne v parlamentních kruzích velký zmatek. Například Chris Murphy, americký senátor z Connecticutu, v reakci na Sulejmáního smrt uvedl: „... Otázka zní: zavraždily Spojené státy druhou nejmocnější osobou Íránu bez souhlasu Kongresu, protože věděly, že potenciální regionální válka může začít?“ Republikánský senátor Mark Rubio zase obvinil politiky USA, odpovědné za zabití iránského generála, z „nesprávného výpočtu“...“

Někteří čeští politici - například poslanec PS PČR za KDU Jan Bartošek (člen Meziparlamentní skupiny v rámci MPU, skupina ČR - Irácká republika) sdělil, že „zabití Sulejmána bylo těžké, leč nutné rozhodnutí a že v této chvíli by měla Evropa stát po boku Ameriky“. To ale jinými slovy znamená, že mu neříká zhola nic mezinárodní právo ani suverenita zemí, což je alarmují.

Ministr zahraničí ČR Petříček uvedl, že „momentálně je cílem to, aby byla zajištěna bezpečnost pracovníků, co byli vysláni do Iráku včetně diplomatické mise, vojáků i policistů.“

ANS je toho názoru, že takovéto flagrantní porušení mezinárodního práva a suverenity Iráku a Iránu ze strany USA musí naše země jednoznačně odsoudit a co nejrychleji opustit vojenský pakt NATO, který je veden USA. (Viz. Čl. 13 Zakládající smlouvy NATO: Po dvaceti letech platnosti smlouvy může kterákoli smluvní strana odstoupit od smlouvy rok poté, co podá oznámení o odstoupení vládě Spojených států amerických, která vyrozumí vlády ostatních smluvních stran o každém oznámení o odstoupení.)

NATO není v žádném případě zárukou naší bezpečnosti, jak se nám to snaží vsugerovat vládnoucí establishment. Odmítáme zúčastňovat se jakýchkoliv misí po boku amerických vojáků. Naše mise v Afghánistánu, v Mali, v Iráku a dalších lokalitách rozhodně nejsou v zájmu bezpečnosti deseti miliónů obyvatel České republiky.

PhDr. Vladimíra Vítová, Ph.D., předsedkyně AN,
JUDr. Karel Hais, 1. místopředseda ANS