Původní návrh novely přitom počítal s tím, že by až polovina stavebních úřadů mohla být zrušena.

„Chápeme cíl novelizace stavebního zákona – tedy zrychlení a zjednodušení stavebního řízení v ČR. A věříme, že digitalizace stavebního řízení je způsob, jak tohoto cíle dosáhnout. Poté, co jsme se intenzivně bavili přímo se starosty a starostkami v regionech, se nám ale podařilo vládní partnery přesvědčit, že rušení úřadů rozhodnutím shora není tou správnou cestou,“ říká první místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček.

„Jsem rád, že koaliční partneři naše argumenty vyslyšeli. Stávající návrh novely umožňuje starostům, aby se sami rozhodli, zda chtějí nebo nechtějí ve své obci stavební úřad financovat. V okamžiku, kdy bude stavební řízení digitalizované, možná řada z nich dospěje k názoru, že úřad nepotřebují. Ale bude to jejich rozhodnutí, a tak je to podle nás správné,“ dodává Vlček.

Místopředsedkyně sněmovního Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Eliška Olšáková upozorňuje na to, že masivní rušení stavebních úřadů by snížilo dostupnost stavebního řízení v pro občany. „Rušit se přitom měly především úřady na takzvaných vnitřních periferiích, například na hranicích krajů, kde je dostupnost různých služeb už dnes často špatná. Vedlo by to podle nás k prohlubování sociálních rozdílů mezi regiony. Jsem ráda, že se nám podařilo dosáhnout dohody a zabránit tomu. Chtěla bych ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi i celému jeho ministerstvu poděkovat za vstřícnost, s jakou nakonec na naše argumenty reagovali.“

Novelu zákona je nyní nutné projednat v Poslanecké sněmovně, a to tak, aby mohla nabýt účinnosti od 1. ledna 2023. „Poslanecký klub Starostů a nezávislých je připraven základní parametry této novely včetně zachování sítě stavebních úřadů ve Sněmovně tvrdě hájit,“ uzavírá Vlček.