Třeba to zmíněné: „S poctivostí nejdál dojdeš“. Už mnohokrát jsem slyšel jeho inovovanou verzi: „S poctivostí nejdřív pojdeš“. Nebo dříve okřídlené: „Lež má krátké nohy“. Ano i dnes se používá, ale mám pocit, že spíše jen jako jakýsi bonmot při salónních diskusích. V každodenní realitě je spíše vzácností narazit na člověka, který si alespoň občas nepomůže drobným faulem. Nechci žehrat na neutěšený stav společnosti nebo moralizovat. Je to jen vyjádření mého pocitu, že pravděpodobně procházíme obdobím určité relativizace hodnot. Relativizace ve jménu dosažení cílů, úspěchů, štěstí...
Dnešní první přikázání zní: „Člověče, prosaď se“. To samo osobě není špatné, pokud by se ono prosazování se odehrávalo na hřišti, jehož mantinely by tvořila ta nemoderní rčení našich předků. Ne, opravdu nejsem tak naivní, abych si myslel, že oni vždy hráli fér. To ani zdaleka, jen se jaksi nenosilo chlubit se svými přešlapy veřejně a vydávat je za doklad schopností a mazanosti. A netleskalo se tomu tak často, jak se tomu často tleská dnes.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV