Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

možná mi věříte, že já už ani nemám radost, že na mě přišla řada. Já jsem ráno měl takovou dobrou myšlenku, že se zachovám jako princ Drsoň, vše budu z dálky sledovat a v pravou chvíli se do všeho vložím a dopadnu asi stejně jako Drsoň. Je to pro mě poučení, příště to neudělám. Dal jsem si vnitřní závazek, že až tady za pár měsíců budeme hlasovat o nedůvěře vlády, až se ta pětikoalice rozhádá, tak už se budu hlásit den předem.

Mám pro vás ale i dobrou zprávu. Chci být humánní a já ten svůj projev zkrátím. Já jsem ho měl rozdělený podobně jako Patrik Nacher na tu personální část a na tu obsahovou část, a já tedy tu personální vynechám. On tu stejně asi pan ministr spravedlnosti není - a bylo by si o čem povídat v té personální části, třeba jenom těch sedm náměstků. Není to tak dávno, co stačili čtyři na Ministerstvu spravedlnosti. Teď jich bude sedm. Já osoba s povšechnou znalostí sídla Ministerstva spravedlnosti si dělám až strach, obavy o pana ministra, jak on tam naskládá všechna t náměstkovská a ministerská auta do garáže, jak všechny ty náměstky usadí, všem zařídí asistenta, řidiče. Bude to takový malý ministerský tetris z mého pohledu.

Takže radši se budu věnovat programu. A tady mám jenom krátkou připomínku, že ten program spravedlnost a právo, ne právo a spravedlnost, to jsou poslední dvě nebo tři - 50 až 52 celého toho vládního prohlášení. No, není to mnoho na tak důležitou oblast, jako je spravedlnost a právo. Vy z toho teď budete těžit, že ta řeč bude kratší. To je zase na druhou stranu také pravda.

Já mám několik obecných základních připomínek a potom bych se chtěl věnovat několika bodům. V podstatě já tam můžu rozlišit v té části tři okruhy. Jednak jsou to věci, které jsou napsány poměrně konkrétně, konstruktivně, směřují k nějakému cíli. To je vidět, že to jsou části, které vlastně vychází z práce Ministerstvo spravedlnosti, tak jak jsou rozpracované k dnešnímu dni a připravovali to úředníci. Pak jsou tam takové části, které jsou opravdu spíš obecné povahy, deklaratorní, sliby a to, co se chystá. To připomíná spíš ještě ty předvolební sliby a deklarace. A pak je tam zajímavý okruh věcí, které tam nejsou vůbec a které tam chybí a které by tam být měly.