Děkuji za slovo. Já vám chci říct v klidném tónu, že neděláte dobře, že to je opravdu nedodržení jednacího řádu, které tu 30 let nebylo a cokoli uděláte, tak se nakonec obrátí proti vám. Víte, kdo to řekl naposledy na tento mikrofon? Byl to Pavel Blažek. (Potlesk z řad opozice.) A já si ještě vzpomínám, když jsme třeba chtěli hlasovat o přestávkách, vy jste obstruovali až do konce volebního období dovolení do mediálních rad České televize, tak vystoupil tenkrát Vojtěch Filip, KSČM, a poučoval nás, co je to demokracie. A my jsme ten návrh vzali zpět. Asi tady není nikdo, kdo by vás poučil o tom, co je to dodržování demokratických principů. Vy se tady smějete, že tady mluvíme už rok o nástupu nové totality a pak to tímhle potvrdíte. Je to ale nedomyšlené, protože před chvilkou jste nás školili, že jenom v rámci faktické poznámky mohou být dány procedurální návrhy. Pak nám chcete omezit ty faktické poznámky. Takže nejenom že jste nám omezili počet vystoupení, vy jste omezili téměř polovině Sněmovny dávat jakékoliv procedurální návrhy. A na to má přece každý poslanec právo. To nejde omezit. (Hlasité projevy podpory z řad opozice.) Faktická poznámka - to je nepsané právo, to je úzus, to je zvyk. Ta tady byla vždy, byla nedotknutelná, dokonce je kolikrát mnohem užitečnější než sto navzájem neposlouchajících se monologů. Jako příklad dám jednání minulou středu, kdy jsme na sebe reagovali a já jsem měl pocit, že jsme tu debatu posunuli. Ale vy, než byste si opravdu s námi sedli ke stolu, než byste hledali jakýkoli kompromis, vy radši všechno pohrnete silou, všechno ohnete. Nejste schopni jakéhokoliv dialogu. (Předsedající upozorňuje na čas.) Myslím, že je čas na výměnu vedení Sněmovny. Děkuji. (Výkřiky výborně!, projevy souhlasu, silný potlesk z řad opozice.)