Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já se na tu problematiku podívám trochu z jiné stránky, ale samozřejmě si neodpustím, abych si trošku nepřihřál svoji polívčičku, protože předmětem dnešního projednávání je senátní návrh novely zákona o pobytu cizinců. A já si neodpustím říct, že by mě velice zajímala lobbistická stopa tohoto tisku, který k nám doputoval, a můžu si jenom postesknout, že jsem hned v úvodu volebního období podal návrh zákona o lobbingu. A kdyby tento byl přijat a nebyl koalicí vrácen k přepracování - a koalice svůj vlastní ještě nemá a pan předseda Výborný to dobře ví a odchází - tak jsme se mohli dočíst o původu tohoto zákona.  Protože při veškerém respektu k panu kolegovi senátorovi jistě se nestalo to, že by nějaký pan senátor se ráno probudil, podíval se z okna a řekl si - tak a já nachystám a napíšu novelu zákona o pobytu cizinců. Podle našich informací, které tady nebyly vyvráceny, pokud vím, skutečně tento předpis nebo to, co projednáváme, byl napsán Českou asociací pojišťoven. Je to v podstatě klasický lobbing. A na klasickém lobbingu není nic špatného. Prostě ti, co lobbují, chtějí prosadit své ekonomické zájmy. Lobbing není problémem lobbujících. Lobbing je problémem těch, kteří se nechají zlobbovat.

A já se přiznám, že nepovažuji až za důstojné této Poslanecké sněmovny, že tady tento tisk projednáváme, protože víme, jaké cíle sleduje, víme, proti čemu směřuje, a vyslechli jsme si to ve všech příspěvcích mých předřečníků, mých kolegů. Dokonce tady mě zastoupila má ctěná kolegyně Věra Adámková, kdy dokonce zmínila i to rozhodnutí Evropského soudního dvora.

Já bych chtěl právě upřít pozornost v souvislosti s projednáváním tohoto tisku na tu právní stránku věci. Jednak je to věc toho monopolního postavení, zda je, či není v souladu s unijním právem, zda je, či není v souladu se správními a s právními předpisy České republiky. Už tady bylo také buď citováno nebo odkazováno na to vyjádření antimonopolního úřadu starého staré dva roky, které vlastně vzniklo v souvislosti s projednáním té novely. Já mohu říct z právního hlediska, že možná nebyla ideální cesta, jakou ta novela byla přijata. Bylo to formou pozměňovacího návrhu a samozřejmě mělo to velký dopad na ty soukromé pojišťovny. Ale zase musím říct, že to byla cesta správným směrem, protože už se ukazuje, že ta PVZP odstranila naprostou většinu těch nekalých praktik a že ta novela zákona dala svůj smysl.

Už to tady říkal kolega Janulík, hlavně nevytvářejme dojem, že to výsadní postavení PVZP je v České republice něco nevídaného, protože opravdu existuje pojištění zaměstnavatelů při odpovědnosti za skoro způsobenou zaměstnanci, kde vlastně mají monopolní postavení dvě dominantní pojišťovny - je to Kooperativa a Česká pojišťovna - a nikdo se nad tím nepozastavuje, přičemž je to objem pojistného 10 miliard ročně, kdežto u toho zdravotního pojištění cizinců se bavíme o jedné miliardě, jestli tedy mám správné informace.

Co je jedním z hlavních argumentů předkladatelů nebo na co poukazují? Na hrozící arbitráže v souvislosti s tím zákonem. A já znovu říkám, že je to věc právní a že bychom se na to měli podívat v rámci ústavně-právního výboru, a až přijde ten okamžik po ukončení rozpravy a kdy se nás bude předsedající ptát, tak já tedy avizuji, že budu navrhovat, aby ústavně-právní výbor byl další výbor, nikoliv garanční, ale aby byl dalším výborem, ve kterém by se ta otázka projednala. My máme ten prostor na ústavně-právním výboru. Nemám informaci, že by nám tam bylo teď přiděleno větší množství tisků. Když se nebude nějak nesmyslně zkracovat lhůta, tak na to budeme mít čas. A já si vždycky vážím každé debaty, protože my to tam opravdu na tom ústavně-právním výboru řešíme tak trošku nestranicky. My to tam řešíme opravdu po právní linii. A já bych rád pozval zástupce Ministerstva financí, aby nám tedy lépe vysvětlil to, co se vždycky v náznacích objevuje v té argumentaci, proč bychom měli přijmout tuto novelu. To znamená, že tam přišla nějaká oznámení o arbitrážích, nepřišla, jaká je ta právní stránka věci.

Tady se mluví o tom, že je zde snad rozpor, nebo není rozpor s právem Evropské unie, a to z těchto důvodů, že právní úprava pojištění obsažená v § 180j zákona o pobytu cizinců jako ustanovení veřejného práva a je součástí přistěhovalecké politiky Evropské unie a patří do prostoru svobody, bezpečnosti a práva, nikoliv do oblasti volného pohybu osob, služeb a kapitálu. Pravomoc Evropské unie sdílená s členskými státy v této oblasti umožňuje vytvářet a přijímat právně závazné akty jak Unii, tak i členským státům, přičemž členské státy vykonávají svou pravomoc v rozsahu, v jakém ji Unie nevykonala, a v rozsahu, v jakém se Unie rozhodla svou pravomoc přestat vykonávat. To je čl. 2 odst. 2 smlouvy o Evropské unii. Ustanovení § 180j zákona o pobytu cizinců upravuje problematiku cestovního zdravotního pojištění cizinců pro účely povolování dlouhodobého pobytu, respektive rozhodování o jeho prodloužení. Provádí tak čl. 5 odst. 1 písmeno b) směrnice 2003/109/ES, jejíž závaznost coby unijního právního aktu se vztahuje k výsledku, jehož má být dosaženo, přičemž volba formy a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům, to je čl. 288 smlouvy o Evropské unii.

Směrnice kromě požadavku vztahujícího se k rozsahu krytí rizika žádné jiné požadavky na tento druh pojištění či pojistitele nestanovuje a je tak plně v pravomoci členského státu upravit další podmínky pojištění cizinců pro účely pobytového řízení. Komplexní zdravotní pojištění cizinců podle § 186j odst. 6 zákona o pobytu cizinců nepředstavuje produkt, který by byl poskytován v rámci pojistných služeb určených pro státní příslušníky členských států Evropské unie. PVZP je subjektem soukromého práva, kterému bylo zákonem svěřeno plnění zvláštního úkolu - provádění cestovního zdravotního pojištění státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobými rezidenty v České republice, za účelem naplnění požadavků plynoucích z článku 5 odst. 1 písmeno b) uvedené směrnice. Vytváření nástrojů, které jsou způsobilé k ochraně zdraví cizinců s dlouhodobým pobytem přispět, je plně souladné s politikou Evropské unie a nelze před ochranou lidského zdraví a dostupnosti zdravotní péče upřednostňovat zájem na ochraně vnitřního trhu. Tolik řekněme k té právní stránce věci.

Já jsem někde zachytil, že podle odhadu Ministerstva financí snad ty pojišťovny, které se cítí být poškozeny monopolem PVZP, tak odhadují, že za tu dobu pěti let mohou jejich škody činit až 1,5 miliardy. To je ušlé pojistné 1,3 miliardy a 255 milionů za zmařené investice. Monopolní povaha pojištění není na území České republiky žádnou novinkou. Já jsem už za tom mluvil. Přeskočím tady ten historický exkurs, protože také nám už plyne čas, a já bych si chtěl většinu těch argumentů nechat na diskusi v ústavně-právním výboru, bude-li podpořen ten můj návrh, za což tedy všem přítomným i nepřítomným děkuji. My bychom se tam chtěli zaměřit na tu otázku dohody o podpoře investic, protože údajně Ministerstvo financí obdrželo celkově tři oznámení o existenci sporu a výzvu ke smírnému jednání ve smyslu dohod o ochraně a podpoře investic. Ta oznámení konkrétně podala Slavia pojišťovna a. s., Maxima pojišťovna a. s. a ERGO pojišťovna a. s. Celkem uplatňují pojišťovny v rámci mezinárodních arbitráží údajně prozatím škodu ve výši jedné miliardy korun.

My bychom si mohli ale na tom ústavně-právním výboru vyjasnit, jestli to je, nebo není součást nějaké nátlakové akce odpůrců toho zákona, který jsme tu před rokem a půl přijali, protože těžko si představit, že by se ostatní komerční pojišťovny nějak dobrovolně vzdaly náhrady škody, kdyby jim vznikly, jak tvrdí. Přijetím senátního návrhu zákona by naproti tomu mohlo vzniknout při předpokládaném rušení smluv ve výši 250 milionů k úbytku předepsaného pojistného ve výši 600 milionů a bavíme se o akciové společnosti, která patří VZP a VZP patří nám všem - to je státní pojišťovna, dominantní pojišťovna na našem trhu - ke škodě 300 milionů za těch pět let a ke zmaření investic, které v současné době jsou odhadovány na 30 milionů.

Co se týče těch samotných sporů, tady je postavení České republiky poměrně problematické, protože jak Ministerstvo financí, tak Ministerstvo zdravotnictví při přijetí toho zákona mělo nesouhlasné stanovisko a upozorňují právě na skutečnost, že přijetím zákona dojde k porušení předpisů Evropské unie. Pokud jde o mezinárodní arbitráže, je nutné vzít v úvahu skutečnost ukončení platnosti dohod o ochraně a podpoře investic k 10. 12. 2021. Je dobré zmínit právě to, co už tady říkala kolegyně Adámková, že Evropský soudní dvůr 6. března 2018 vydal rozhodnutí, ve kterém uvedl, že rozhodčí doložky ve smlouvách na podporu a ochranu investic uzavřených mezi členskými státy Evropské unie jsou neslučitelné s unijním právem pro rozpor s veřejným pořádkem. To je ten rozsudek Soudního dvora Achmea versus Slovensko, o kterém mluvila paní doktorka. V reakci na rozhodnutí vydaly členské státy deklaraci, ve které uvedly, že do konce roku 2019 společně ukončí všechny dvoustranné investiční smlouvy a po ratifikaci dohody příslušnými členskými státy bude platnost dvoustranných intraunijních dohod o podpoře a ochraně investic uzavřených mezi členskými státy Evropské unie, které dohodu podepsaly, ukončena. Členské státy, které dohodu nepodepsaly, ukončí dvoustranné dohody o podpoře a ochraně uzavřené členskými státy Evropské unie bilaterálně.

Uvedené vede ke komplikaci ohledně výkonu potenciálního rozhodčího nálezu v České republice, proto lze posuzovat, že vedení arbitrážního řízení v dané věci může sloužit především k ovlivnění mínění veřejnosti a politických představitelů a jaksi na nás vytvořit určitý nátlak, abychom v tomto kontextu případně rozhodovali o tom návrhu, který je nám dnes předložen. Tuto úvahu podporuje rovněž skutečnost, že řízení před rozhodčím tribunálem má být vedeno, přestože je časově i finančně náročnější, a jelikož kompetenčně příslušným orgánem pro ochranu zahraničních investic je samo Ministerstvo financí, což je současný řekněme odpůrce té právní úpravy. Jedná se proto z mého pohledu o možný účelový argument, který slouží spíš na podporu odpůrců toho monopolu. Ale monopol v uvozovkách, protože už to tady říkal kolega poslanec Janulík, nic nebrání těm dalším zdravotním pojišťovnám také si založit akciové společnosti a podnikat na tom trhu, a byly by to české subjekty, které by nějakým způsobem generovaly zisk v České republice a ty peníze by se vracely do toho zdravotního systému.

Navrhuje se tedy urychlená novelizace zákona o pobytu cizinců, která by zrušila monopol VZP, a tím uvedla národní právo do souladu s právem EU. Tím by došlo k zastavení dalšího nárůstu nároků ze strany pojišťoven. To je ta hlavní teze, se kterou zřejmě přichází i skupina senátorů. A my bychom se na to opravdu chtěli podívat v rámci ústavně-právního výboru. A chtěli bychom zjistit, jestli skutečně je tam ten nesoulad s právem EU, nebo je to jen tvrzený nesouhlas. A chtěli bychom mít konkrétní informace o těch arbitrážích. Myslím si, že tahle diskuse patří právě na půdu ústavně-právního výboru.