Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Úplně na úvod možná ta technická část, aby se vám to dobře sledovalo.

Takže navrhuji nový bod programu. Ten bod by se jmenoval tak, jak je na mé písemné přihlášce. Doufám, že to řeknu správně - Informace vlády o právní situaci v oblasti svobody slova v České republice. Kromě toho zařazení nového bodu tam potom navrhuji přednostní zařazení. Na písemné přihlášce je první bod po třetím čtení, ale před chvílí tady zazněl návrh mé ctěné kolegyně paní místopředsedkyně Vildumetzové Mračkové, tak já to budu asi modifikovat a navrhuji, aby to byl druhý bod po třetích čteních zítra, ve středu. Nebude-li tento návrh přijat, tak potom navrhuji, aby to bylo v pátek jako úplně první bod. Tam je těch návrhů také více, ale tam už si trvám na tom, aby se rozhodlo tedy hlasováním.

Co se týče toho mého samotného návrhu, tak se domnívám, že to je natolik závažné téma, že se s ním nejsme schopni vypořádat v rámci interpelací. Ačkoliv jsem příznivce interpelací a vždycky jsem se snažil vysvětlovat, že to je ten čas, kdy se máme ptát jednotlivých ministrů a ten čas máme využít. Tak ta situace v oblasti právní úpravy a vůbec právního státu a dodržování práva v České republice při omezování svobody projevu a svobody slova v České republice je natolik závažná a dotýká se více ministerstev, tak jsem hluboce přesvědčený o tom, že bychom měli tento bod zařadit na pořad schůze, měli bychom ho projednat.

Je to v zájmu především vládní koalice, abychom zde na půdě Poslanecké sněmovny si navzájem sdělili ta stanoviska, která někdy tak napůl probíhají v médiích, probíhají na různých občanských fórech, probíhají různé debaty mezi občany a ty informace se liší, mediální informace se liší. Myslím si, že bychom si konečně měli udělat jasno tady v Poslanecké sněmovně. Myslím si, že to bude dobře obětovaný parlamentní čas, kdybychom hodinku, dvě, využili k tomu, jakým způsobem může nebo je nebo mohla by být ohrožena svoboda slova v České republice.

Chtěl jsem začít nějakým moudrým citátem, abych zaujal posluchače. Říkal jsem si, že přečtu tady tu známou Voltairovu větu, že nesouhlasím s ničím, co říkáte, ale budu se vždy bít za vaše právo to říkat. Jenže, vážení přátelé, podle současné definice i tato věta fake news. Protože Voltaire tu větu nikdy neřekl. Ta věta se objevila až později v nějakém jiném díle.

Tak by bylo asi nešťastné, začínat bod, který se týká dezinformací, touto větou. Pak mě napadl další velký zdroj krásných citátů o svobodě a svobodě slova, to je Georg Orwell, který například v těch svých esejích napsal, že právní stát existuje pouze tam, kde i politické názory, které se mohou většinové populaci zdát oprávněně amorální či opovrženíhodné, nejsou z právního hlediska nijak postihovány, jinak není dána svoboda projevu a tudíž ani nelze takový stát považovat za demokratický. S Orwellem jsem zase narazil na ten problém, že mi nějaký občan do mailu napsal - on to tedy psal nám všem, on tam napsal, možná jste to dostali také. On nám napsal: Vážení politici, když Orwell psal svůj román 1984, myslel to jako varování, ne jako návod.

Tak jsem se tedy rozhodl nakonec dát na to, co říkal můj kamarád, automobilový závodník, s kterým občas jezdím a který prostě říkal, že si myslí, že lidé mají dost rozumu na to, aby si ty informace přebrali sami a my bychom s tím neměli nic dělat.

Já bych využil čas a řekl vám ještě jednu historku. Minulý týden jsem se účastnil nějakého setkání vyšších soudů v Kroměříži na naší Justiční akademii a seděl jsem tam vedle pana ministra spravedlnosti Pavla Blažka. A v tu chvíli mně přišla žádost z jedné televize, zda bych se nezúčastnil debaty na téma omezování, nebo boj proti dezinformacím a připravovaná legislativa v této oblasti. A že se to chystá na Ministerstvu spravedlnosti. Jak tam podle zasedacího pořádku vedle mě seděl ministr spravedlnosti, tak já jsem mu tu SMS dal přečíst a požádal jsem ho o jeho názor, a on mi obratem řekl, že to není pravda, že na Ministerstvu spravedlnosti se žádný takový zákon nepíše a nechystá, a ani to nemá v úmyslu. Takže to vypadalo, že to bude Ministerstvo vnitra. Nicméně jak jsem se dozvěděl teď z dalších novinových článků, které tady mám k dispozici a které případně mohu citovat, tak ani na Ministerstvu vnitra se žádná taková právní úprava nechystá. Pan ministr Rakušan sdělil pouze České televizi, že represivní kroky v podobě přípravy nové legislativy jsou až nejkrajnějším řešením, o kterém v tuto chvíli vedeme pouze teoretickou diskusi. Přesto můj rozhovor s danou televizí proběhl, řešili jsme téma přípravy nového zákona, i když mi z ministerstev řekli, že se žádný nový zákon nepřipravuje. A pokud moje znalost sahá, tak jsem byl potom citován pouze v hlavních zprávách, že byl bych v takovémhle případě konzervativnější. O tom, že mi ministr přímo řekl, že se nic nechystá, v té reportáži nebylo nic. To znamená, tady existuje reálně nějaká poptávka po tom, aby došlo ke změně legislativy, ale popírá to jak Ministerstvo spravedlnosti, tak Ministerstvo vnitra. Mluvčí Pirátské strany Veronika Šmídová se také distancovala a napsala, že něco takového... Příprava takového zákona neprobíhá a nebyli jsme od koaličních partnerů ani informováni, že by probíhala u nich. A Pirátská strana je strana, která má k dispozici vicepremiéra pro digitalizaci a týká se to i digitálního prostoru, a především má svého zástupce jako předsedu legislativní rady vlády a ministra pro legislativu. To znamená, ze všech dotazovaných nikdo nepotvrdil, že by se tento zákon připravoval, přes to, že já se o tom pravidelně dočítám. A já bych to právě chtěl vysvětlit v rámci speciálního bodu, který bychom zařadili na pořad schůze, mohli bychom se skutečně bavit nějakým způsobem konstruktivně, případně potom přejít na jednání ve výborech.