Děkuji. Vážený pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové. K předloženému návrhu bych si zde dovolila několik svých poznámek. A abych nezapomněla, možná nejdříve řeknu, že bych ráda podpořila návrh, a myslím, že to tady již kolega Miloš Malý navrhoval za ústavně-právní výbor, a navrhuji tuto novelu zamítnout.

Nyní vám vysvětlím, proč. Nejdříve bych se věnovala tomu, co je samozřejmě velice závažné, nicméně to není z mého pohledu až tak klíčové. V případě, že bude tento zákon přijat v této podobě, tak dojde k velké koncentraci majetku. Jsem pevně přesvědčena, že musí být nastaven nějaký kontrolní mechanismus. Já jsem pozorně poslouchala tu diskusi v Poslanecké sněmovně. Byla tam navrhovaná dozorčí rada nebo něco podobného. Poté to zapadlo. Nicméně bych tady velice ráda alespoň v případě, že návrh půjde do podrobné rozpravy, dostala jsem na stůl nyní pozměňovací návrh pana kolegy Hajdy, který, jestli si mohu dovolit, ještě než on vám ho představí, ho podpořit. Jde o to, že by Státní pozemkový úřad byl povinen zpracovat výroční zprávu o své činnosti a předložit ji Senátu parlamentu, tak, jak to dělají všechny ostatní významné instituce.

Tam jde o to, že jsem si vědoma, zkušenosti z minula tomu napovídají, v případě, jak už jsem řekla, koncentrace takového majetku samozřejmě může, teď tady nechci zacházet úplně do detailů, může do budoucna docházet k různým spekulacím, kdy se budou různě směňovat, nabízet pozemky. Tady vůbec nepodezírám pana ministra, nikoho z vlády, prostě ty věci se poté odehrávají na daleko nižší úrovni, tam není rozhodně nikdo schopen dohlédnout. Myslím si, že nějaké kontrolní mechanismy je nutné nastavit.

A teď k tomu, co mě trápí daleko více. Myslím, že tento návrh zasahuje zcela zásadně do vlastnických práv. Mluvím samozřejmě o té tzv. restituční tečce. Už to tady také padlo. Já sama vím, že se řada těch věcí již táhne velice dlouho, že v současné době k vypořádání zbývá již málo pozemků, spíše taky takových, nechci říct malého rozměru, kde skutečně by asi velice těžko došlo k nějakému jinému vypořádání.

Rozumím tomu, že někdy to musí být ukončeno, někdy se ta tečka musí udělat, ale ne tímto způsobem. Nesmí být ty pozemky oceňovány v cenách za rok 90.
Vím také, že na půdě Poslanecké sněmovny probíhala diskuse, že ze strany, nevím, jestli pana ministra, padaly argumenty, že prostě to musí být v těch cenách, ve kterých byli vyplaceni ostatní restituenti. Prostě tak to není možné, protože k nim již není přistupováno v tuto chvíli stejně. Ti restituenti, kteří byli vyplaceni dřív, měli možnost výběru. Tuto možnost mít nebudou. Proto si myslím, že to šlo řešit i jiným způsobem. Mohla jim být nabídnuta cena alespoň, prostě v dnešních cenách.

Takto to myslím. Je to zcela nepřípustné. Sám pan ministr říkal, že již nejde zdaleka o tak velké množství, o tak moc pozemků, takže myslím si, že stát by jistě toto unesl. To je věc, která mě trápí naprosto zásadně.

Bohužel v Poslanecké sněmovně byl přijat jeden ještě další pozměňovací návrh, který opět zasahuje do vlastnických práv. Ten pozměňovací návrh byl nakonec posvěcen ministerstvem zemědělství. Jde tam o to, že v případě, že chcete dělat pozemkové úpravy, tak do dnešního dne to je tak, že musí s tímto souhlasit 70 % vlastníků té výměry, ne jako početně vlastníků, ale těch, co vlastní tu výměru. Tímto pozměňovacím návrhem se těch 75 % snižuje pouze na 60. Myslím si, že tady si stát nesmírně usnadňuje práci, myslím, že to není možné, že prostě v případě, kdy chceme, já vím, že pozemkové úpravy je nutné dělat, ale musí přijít státní úředník a musí se umět domluvit. Není to možné tímto způsobem, takto zásadním, flagrantním, prostě porušováním vlastnických práv. To prostě považuji za naprosto nepřijatelné, a proto vás prosím o podporu zamítnutí tohoto zákona.

Děkuji.