Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, milé kolegyně, vážení kolegové.

Pravděpodobně všichni tak, jak tady sedíme, tak máme ve svém okolí, ve svých rodinách, u svých sousedů, kolegů, přátel někoho, kdo je klientem v rámci celého systému sociálních služeb v České republice. Zcela jistě máme ve svých rodinách seniory, kteří jsou například klienty pobytových zařízení domovů pro seniory. Máme ve svém okolí často osoby s handicapem, autisty, (Dnes je světový den roztroušené sklerózy.), osoby trpící různými nemocemi, často osoby upoutané na lůžko, které se o sebe nemohou, nedokážou samy postarat.

K základním atributům moderního státu, moderního sociálního státu patří, že se dokáže postarat o ty, kteří se sami o sebe postarat nemohou. A my jsme dnes v České republice v situaci, kdy tady - sice ne bezprostředně dnes nebo zítra, ale pokud se nic nestane a pokud vláda bude stále před tím problémem strkat hlavu do písku, tak tady hrozí nejpozději na začátku září kolaps sociálních služeb. Nemaluji čerta na zeď, jako lidovec bych si to neměl dovolit, ale říkám to zcela jasně a jednoznačně. Pokud vláda nedostojí svému slibu, a věřím, že mě poslouchá i předseda poslaneckého klubu hnutí ANO, vládní strany, škoda, že neposlouchá, tak ten slib tady padl v době, kdy se schvaloval státní rozpočet pro rok 2019.

Jsem rád, že paní hejtmanka Vildumetzová souhlasně kývá hlavou, protože ono se to týká i krajů. Týká se to sociální komise, asociace krajů, týká se to vás, protože finanční prostředky na sociální služby od roku 2015, jak všichni dobře víme, jdou a jsou přerozdělovány přes jednotlivé kraje. Kraje tady fungují jenom jako průtokový ohřívač. Ty finanční prostředky přerozdělují svým zprostředkovatelům sociálních služeb, dále je poskytují na obce a poskytují je samozřejmě také těm charitám, diakoniím, nadějím a dalším neziskovým organizacím, které často suplují tu roli, a je to tak v pořádku, kterou má zastávat stát.

Od roku 2015 s výjimkou loňského roku jsme vždy pravidelně v těchto týdnech a měsících svědky naprosto trapné situace, kdy tady kraje, potažmo neziskový sektor (charity, diakonie, prostě poskytovatelé sociálních služeb) přicházejí s otevřenou dlaní, žadoní, prosí: Vládo, pane premiére, paní ministryně, prosím dofinancujte to, co jste slíbili v roce 2015, protože přece, a to všichni víme, není možné, aby na jedné straně stát přenesl zodpovědnost, v tomto případě zodpovědnost za financování sociálních služeb, na kraje a obce a zároveň řekl: Ale finanční prostředky na to si nalezněte sami. Takto prostě není možné řídit tento stát.

A proto v situaci, která tady nastala, a my jsme na ni upozorňovali v době schvalování rozpočtu hnedka po novém roce, v březnu tohoto roku jsme zařadili mimořádný bod na jednání Poslanecké sněmovny, kde jsme požadovali, a byl tam konkrétní termín, jestli se nepletu, 20. duben 2019, kdy jsme chtěli od vlády jasné ujištění, že chybějící dvě mld. na financování sociálních služeb budou skutečně krajům, potažmo dalším poskytovatelům, poskytnuty. Vláda, respektive vládní koalice, toto usnesení odmítla, prohlasovala, schválila takové gumové usnesení, jako že je potřeba ten problém řešit, ale bez toho, že by učinila další kroky.

A my jsme dneska v situaci, kdy je konec května, a pokud ty nutné finanční prostředky ve výši dvou mld. korun nebudou krajům k dispozici nejpozději do poloviny června, tak ten transfer, který potom musí následovat přes jednání zastupitelstev krajů, následně také zastupitelstev obcí, tak ten transfer se nestihne tak, aby jednotlivé organizace byly schopny financovat služby vůči klientům.

Znovu připomínám, jsou to služby pro maminky v azylových domech, jsou to služby vůči hendikepovaným, autistům, seniorům, vůči těm, kteří jsou upoutáni na lůžko často doma a šetří finanční prostředky státu, protože samozřejmě domácí péče je výrazně levnější než péče v pobytových zařízeních. A čeho jsme se dočkali? Dvě ministryně této vlády, paní ministryně Maláčová a paní ministryně Schillerová si tady hrají ping-pong, neustále si přehazují horký brambor jedna od druhé. Mně to někdy připadá, že jsme někde na trhu, kde se hádáme, kdo za to vlastně může. Já se teda mimochodem ptám, co dělá ten, kdo má tu vládu řídit, protože to je přece premiér. Bohužel tady pana premiéra nevidím. Ale já osobně bych se domníval, že premiér má v situaci, kdy dva podřízení, v tomto případě dvě ministryně, se nejsou schopni domluvit, tak má jednoznačně zasáhnout a tu situaci je potřeba řešit. Upozorňovali jsme na to a opět jsme minulý týden byli svědky, že Ministerstvo práce a sociálních věcí říká A a Ministerstvo financí říká B. Takže my říkáme naprosto jednoznačně - nelze postupovat dále tímto způsobem, nelze nechávat nejenom poskytovatele, ale také jejich zaměstnance v této naprosté nejistotě. Já chci upozornit, že se tady bavíme o zhruba miliónu klientů a jejich rodinných příslušníků, ale také se tady bavíme o tisícovkách zaměstnanců poskytovatelů sociálních služeb, ať už těch terénních nebo v pobytových zařízeních. Jsou to často lidé, kteří makají, jedou na hraně svých možností. Mají doma děti, živí rodiny a my tímto způsobem, stát, potažmo v tuto chvíli vláda se k nim staví takto odtažitě a odmítá - a mimochodem, bavíme se o marginální částce 2 mld. Podívejte se, na co vláda našla finanční prostředky za posledního půl roku, na různé sliby od A až po B, na to všechno bylo. Ale 2 mld. korun, které patří poskytovatelům, tak ty se nalézt nepodařilo.

Čili není možné tady nadále prodlužovat tuto nejistotu, není možné tady prodlužovat tuto nestabilitu, protože - a ty zprávy z terénu jsou naprosto jednoznačné - např. Slezská diakonie už v tuto chvíli má plán propouštění svých zaměstnanců a s některými už se musela bohužel rozloučit, protože ta jistota tady samozřejmě chybí. A pokud ty finanční prostředky nebudou, tak tady skutečně hrozí rozvrat celého systému sociálních služeb v České republice.

A já tedy vyzývám vládu, vyzývám paní ministryni Maláčovou i paní ministryni Schillerovou - přestaňme tady hrát nějaký politický boj. Tady přece vůbec nejde o politické body. Tady jde o to, aby ti, kteří si to zaslouží a ti, o které je třeba se postarat, protože se sami o sebe nepostarají, tak aby tu jistotu měli. Přece není možné hřešit na to, že ti lidé z těch lůžek prostě nevstanou a nepůjdou vám tady pískat pod okna, nepůjdou před Strakovu akademii to panu premiérovi říct. Možná je to taky tím, že pak nejdou k těm urnám do volebních místností. Ale my, KDU-ČSL, to jednoznačně odmítáme. Proto jsme iniciovali - a já bych chtěl poděkovat i dalším stranám, ODS, Pirátům, Starostům a nezávislým a TOP 09 za to, že se připojili k naší výzvě a že jsme mohli svolat tuto mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny. A my chceme jediné - chceme, aby tady vystoupil pan premiér, případně ministryně Schillerová, resp. ministryně Maláčová, a jasně řekli, jakým způsobem, a ne obecný závazek, že o tom vláda bude na nějakém mimořádném jednání jednat, to si jednejte třeba ve tři ráno, ale my chceme jasný závazek a slyšet, odkud ty 2 mld. korun na dofinancování sociálních služeb nejpozději do 15. června vláda sežene.

Dovolte mi připomenout ještě jednu věc, řekl bych neméně důležitou, a to je otázka sociální práce. Tam se pohybujeme v úplně jiných číslech. Sociální práci v loňském roce vláda financovala částkou 400 mil., na letošní rok ten rozpočet byl snížen na 200 mil. a najednou jsme...

Já se ještě vrátím k těm sociálním službám, aby tady zazněla jasná čísla. Původní požadavek krajů na financování sociálních služeb v tomto roce zněl na 20 mld. korun. Je potřeba říci, že se tady nebavíme pouze o platech pracovníků v sociálních službách. Ty sociální služby je potřeba také rozvíjet, je potřeba nakoupit kompenzační pomůcky, je potřeba nakoupit polohovací lůžka a to v tuto chvíli vůbec ty jednotlivé organizace a instituce neřeší, protože na to prostě nemají. V tuto chvíli už jedou v jakémsi nouzovém módu a řeší hlavně to, aby dokázali zafinancovat tu pracovní sílu, ty ženy a muže, kteří pracují v sociálních službách. To by byla debata na za druhé, za třetí, za čtvrté, že je potřeba také zajistit co nejlepší podmínky pro výkon sociální práce, že je potřeba skutečně i těm lidem poskytnout to nejlepší. Na to ta zařízení dnes vůbec nemají. Ve finále požadavek ze strany krajů zněl na 17,12 mld. korun. Ve státním rozpočtu vláda v prosinci schválila 15,72 mld., kraje ve skutečnosti dostaly pouze 15,12 mld. korun. Čili to byl ten výsledek. Je potřeba také znovu zdůraznit a připomenout, že současně s tím nebo paralelně - já myslím, že to bylo v jednom týdnu, pan premiér by to věděl přesně - vláda schválila navýšení z 5 na 7 % a to je v pořádku, protože ti lidé, ti pracovníci sociálních služeb si to skutečně zaslouží. Ale vláda navýšila tabulky, navýšila také sociální příplatek nebo zvláštní příplatek, ale už neřekla to B, tady na to máte ty finanční prostředky. A to byl ten závazek a slib, který tady veřejně zazněl, že se vláda postará o to, aby v průběhu roku 2019 tyto finanční prostředky na kraje, potažmo k těm poskytovatelům, skutečně doputovaly. No a dodnes ty 2 mld. nejsou.

Tak já se ptám, kde je ten problém - má je paní ministryně Schillerová za květináčem někde na Ministerstvu financí? Na chodbě? Slyšel jsem, že občas se tam někde najdou. Anebo je má paní ministryně Maláčová a kde? Možná ve sklepě na Ministerstvu práce a sociálních věcí? Tak dámy, prosím pěkně, dohodněte se. Pokud to nezvládnete, tak nechť to zařídí pan premiér. On často říká, že toto umí a maká, tak já věřím, že tady přestává legrace. Skutečně ty 2 mld. je nutné na dofinancování sociálních služeb dořešit, a to do poloviny června.

A teď ještě ta poslední věc a to už budu velmi stručný. Je to otázka té sociální práce, protože tam se jedná o částku podstatně nižší, 200 mil. korun. Horší je, že paní ministryně Maláčová už signalizovala, že pro příští rok, dámy a pánové, to bude nula. Nula korun. Čili ten budovaný systém sociální práce, který opět ve finále přece šetří prostředky státu, státní kasy, protože ti lidé jdou do toho terénu, s těmi lidmi pracují a šetří finanční prostředky, které potom na těch dávkách jsou těm lidem, klientům vypláceny. Čili pokud jste se rozhodli pro naprostý rozvrat sociální práce na obcích, tak já vám teda tleskám, ale to je hluboce, hluboce nezodpovědné. Takže já věřím, že nejenom sociální služby, ale systém sociální práce vezme vláda vážně.

A na závěr mi dovolte jenom přečíst usnesení, které budeme navrhovat na závěr této schůze:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

1. ukládá vládě, aby v termínu do 15. června 2019 předložila Poslanecké sněmovně návrh k dofinancování sociálních služeb pro rok 2019 ve výši 2 mld. korun.

2. Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby v termínu do 31. července 2019 předložila Poslanecké sněmovně návrh finanční alokace na dotace pro sociální služby na rok 2020.

To z jednoho prostého důvodu - my opravdu tady za rok nechceme opět trávit zbytečně čas, chceme se věnovat potřebným zákonům ve prospěch občanů této země a ne tady trávit čas trapným handrkováním se, kde vláda dofinancuje služby v roce 2020.

A za třetí. Vyzýváme Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby v termínu do 25. června 2019 předložilo výboru pro sociální politiku věcný záměr vládní novely zákona o sociálních službách. Po jeho projednání ve výboru pro sociální politiku ukládá MPSV uspořádat kulatý stůl za účasti zástupců Ministerstva financí, Ministerstva zdravotnictví, Asociace krajů, Svazu měst a obcí, zástupců poskytovatelů sociálních služeb k dlouhodobému - a teď to zdůrazňuji - k dlouhodobému a předvídatelnému financování sociálních služeb v České republice v dalších letech.

Další body usnesení budou načteny v průběhu rozpravy kolegou Vítem Kaňkovským. Já vám děkuji za pozornost. Děkuji za to, že jste podpořili program této schůze. Toho si samozřejmě vážíme. A věřím, že schůze nebude nijak dlouhá, a že po vystoupení obou dvou paní ministryň bude jasné, že naše výzva skutečně padla na úrodnou půdu.

Děkuji za pozornost.