Vážený pane předsedo, vážený pane vicepremiére, pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás velmi krátce seznámil se stanoviskem poslaneckého klubu KDU-ČSL k volebnímu zákonu.

Já bych chtěl na začátku říci, že u tohoto tisku jsme možná něčeho dosáhli. 3. února, když Ústavní soud vydal svůj nález a zrušil části volebního zákona, si nikdo netroufl říci, že bychom na začátku dubna byli schopni ve třetím čtení schválit novelu volebního zákona, která ten volební zákon zacelí a dá voličům tak jasné mantinely a jasná pravidla, jak by se mělo volit do Poslanecké sněmovny. Chtěl bych tady velmi ocenit konstruktivní přístup u těch politických jednání, jak z pozice předsedy ústavně-právního výboru Marek Benda, tak ale i předseda Sněmovny Radek Vondráček. Myslím si, že na tomto zákonu se ukázalo, jak důležité je umět komunikovat, a to nejenom v rámci politických subjektů zde ve Sněmovně, ale také s horní komorou Parlamentu, Senátem, máme tu volební zákon. A já jsem od začátku varoval před tím, abychom se tady dostali do toho modelu člunku, to znamená, že bychom si ten volební zákona tady posílali z jedné komory do druhé a vzájemně se přehlasovávali, protože to by bylo velmi špatným signálem hlavně směrem k veřejnosti.

Ta jednání nebyla jednoduchá, ale přesto musím ocenit to, že se tady podařilo nalézat většinový konsenzus. Dokladem nakonec bylo už hlasování minulý týden i na ústavně-právním výboru. Za KDU-ČSL mohu říci jednoznačně to, že jsme od začátku preferovali tu minimalistickou verzi zásahu do volebního zákona. V situaci, v jaké se nacházíme, cca půl roku před volbami, jsme nepovažovali za šťastné otevírat diskusi o velikosti a počtu volebních krajů, ač samozřejmě tam je ten zásadní důvod té disproporce. Samotný d'Hondtův systém - v té úpravě, která byla v únoru zrušena - problém nebyl. Problémem byla ta návaznost tohoto systému na těch čtrnáct různě velkých volebních krajů, a to jsme nakonec kritizovali. A jenom připomenu to, že KDU-ČSL už v roce 2019, aniž by to tušila, tak vlastně svým návrhem, který zde ležel a leží, předjímala ten nález Ústavního soudu samotný. My jsme jaksi politicky nepovažovali za nutné, abychom tvrdě stáli za tím naším návrhem v tom smyslu, že musí být ta novela projednána na jeho půdorysu, na tomto podvozku. Nakonec ale musím říci, že to, co předložil pan vicepremiér Hamáček ve vládě v podobě těch dvou variant, jedné té čtrnáctikrajové, tak v zásadě byla okopírovaná ta lidovecká verze z roku 2019, protože vycházela z té Hagenbach-Bischoffovy metody, která je čistě poměrná a rozděluje ty mandáty nejprve celostátně a potom dolů do těch čtrnácti krajů.