Vážený pane předsedo, vážený pane vicepremiére, pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás velmi krátce seznámil se stanoviskem poslaneckého klubu KDU-ČSL k volebnímu zákonu.

Já bych chtěl na začátku říci, že u tohoto tisku jsme možná něčeho dosáhli. 3. února, když Ústavní soud vydal svůj nález a zrušil části volebního zákona, si nikdo netroufl říci, že bychom na začátku dubna byli schopni ve třetím čtení schválit novelu volebního zákona, která ten volební zákon zacelí a dá voličům tak jasné mantinely a jasná pravidla, jak by se mělo volit do Poslanecké sněmovny. Chtěl bych tady velmi ocenit konstruktivní přístup u těch politických jednání, jak z pozice předsedy ústavně-právního výboru Marek Benda, tak ale i předseda Sněmovny Radek Vondráček. Myslím si, že na tomto zákonu se ukázalo, jak důležité je umět komunikovat, a to nejenom v rámci politických subjektů zde ve Sněmovně, ale také s horní komorou Parlamentu, Senátem, máme tu volební zákon. A já jsem od začátku varoval před tím, abychom se tady dostali do toho modelu člunku, to znamená, že bychom si ten volební zákona tady posílali z jedné komory do druhé a vzájemně se přehlasovávali, protože to by bylo velmi špatným signálem hlavně směrem k veřejnosti.

Ta jednání nebyla jednoduchá, ale přesto musím ocenit to, že se tady podařilo nalézat většinový konsenzus. Dokladem nakonec bylo už hlasování minulý týden i na ústavně-právním výboru. Za KDU-ČSL mohu říci jednoznačně to, že jsme od začátku preferovali tu minimalistickou verzi zásahu do volebního zákona. V situaci, v jaké se nacházíme, cca půl roku před volbami, jsme nepovažovali za šťastné otevírat diskusi o velikosti a počtu volebních krajů, ač samozřejmě tam je ten zásadní důvod té disproporce. Samotný d'Hondtův systém - v té úpravě, která byla v únoru zrušena - problém nebyl. Problémem byla ta návaznost tohoto systému na těch čtrnáct různě velkých volebních krajů, a to jsme nakonec kritizovali. A jenom připomenu to, že KDU-ČSL už v roce 2019, aniž by to tušila, tak vlastně svým návrhem, který zde ležel a leží, předjímala ten nález Ústavního soudu samotný. My jsme jaksi politicky nepovažovali za nutné, abychom tvrdě stáli za tím naším návrhem v tom smyslu, že musí být ta novela projednána na jeho půdorysu, na tomto podvozku. Nakonec ale musím říci, že to, co předložil pan vicepremiér Hamáček ve vládě v podobě těch dvou variant, jedné té čtrnáctikrajové, tak v zásadě byla okopírovaná ta lidovecká verze z roku 2019, protože vycházela z té Hagenbach-Bischoffovy metody, která je čistě poměrná a rozděluje ty mandáty nejprve celostátně a potom dolů do těch čtrnácti krajů.

Nicméně my jednoznačně chceme říci, že podporujeme tu verzi, která teď je na stole, s komplexním pozměňovacím návrhem, který připravil předseda ústavně-právního výboru Marek Benda. Jednak jsme přesvědčeni o tom, že pokud jde o ten přepočet, matematický přepočet podle belgického senátora Pierra Imperialiho, tak v zásadě splňuje to, co je v nálezu Ústavního soudu, tzn. je tady zachována poměrnost sice s drobným, ale zdůrazňuji drobným bonusem, bonifikací, ale nikoliv pro vítěze, ale pro ty úspěšnější politické strany na úkor těch méně úspěšných. A nakonec i v tomto smyslu, že takové řekněme symbolické většinové prvky v tom modelu mohou být, se nakonec vyjádřil i Ústavní soud. Jsem přesvědčen o tom, že to tedy je komfortní, že to není v rozporu s nálezem Ústavního soudu. KDU-ČSL tuto verzi jednoznačně podporuje. My jsme od počátku byli poměrně ostražití u řešení toho druhého skrutinia, nebyli jsme ti, kteří by byli nadšeni z toho, že bychom měli zavádět nějaký model, který by de facto až po volbách určoval kraje nebo případně mandáty, kam by to druhé skrutinium mělo směřovat. Na druhou stranu je potřeba říci, že to skutečně byl nějaký konsenzus, kompromis politických jednání. A poněkud nespravedlivě byl kolega Marek Benda osočován z toho, že chce vracet systém někam do 90. let. Kdo si ten návrh přečetl, tak od začátku musel vědět, že to tak není a že to byl on, který přišel s tím návrhem kompromisu mezi dvěma póly. A byly tady požadavky na to se skutečně vracet k tomu volnému výběru v druhém skrutiniu. On přišel s verzí pouze podle varianty prvních náhradníků, tzn. ti první pod čarou, kteří kus toho mandátu, ale ne celý, získali už přímo od voličů. Nicméně vážím si toho, že jsme tady nakonec našli i v tomto smyslu konsenzus, který předložil předseda Sněmovny Radek Vondráček, a v tom druhém skrutiniu zůstane ten návrh kolegy Marka Bendy oproštěný od té nominace politickými subjekty, ale bude tam ponecháno automatické rozdělení podle vlastně té varianty původního lidoveckého návrhu Hagenbach-Bischof pak v druhém skrutiniu. Myslím si, že toto je správná cesta, která nakonec vedla k tomu širokému kompromisu a konsenzu zde v Poslanecké sněmovně. Pokud jde o koaliční kvora pro koalice načítací, tak my jsme od začátku byli přesvědčeni o tom, že je na místě, aby zde nějaké limity byly, ale aby byly mírnější než doposud. Ten výsledek 8 a 11 % pro nás je jednoznačně akceptovatelný.

Třetí věc, kterou chci zmínit, jsou dva pozměňovací návrhy, vlastně tři, protože jeden předkládá kolegyně Karla Šlechtová z vládního tábora, dva jsme předložili spolu s kolegou Markem Bendou a Dominikem Ferim a týkají se korespondenční volby ze zahraničí. My jsme tím chtěli, pokud v tuto chvíli máme otevřený volební zákon, vyhovět dlouholetému volání našich občanů, studentů, pracujících lidí v zahraničí, kde samozřejmě účast u voleb, kde je možné volit ze zahraničí, je dnes velmi komplikovaná, často znamená několik dnů dovolené a také velké finanční náklady např. na cestu na ambasádu, typicky se to týká hlavně těch velkých zemí, jako je Austrálie, Kanada, Spojené státy americké apod., a korespondenční volba by toto mohla vyřešit. Chci zdůraznit to, že se jedná o řešení, které nebylo vytvořené teď v posledních týdnech nebo dvou měsících. To řešení zde ve Sněmovně leží už 2,5 roku, bylo dokonce vráceno k přepracování a ve spolupráci s Ministerstvem vnitra upraveno a teď pouze převzato do této novely volebního zákona, čili nikdo nás nemůže napadat z toho, že jsme narychlo něco spíchli. Naopak ten návrh má své ratio. Vychází vstříc této vládě, protože tato vláda to má ve svém vládním prohlášení, bylo by možné tedy splnit jeden z cílů, které si vláda stanovila, a my v tomto smyslu s ní jednoznačně souhlasíme, a zároveň vyjít vstříc spravedlivým přáním našich občanů žijících a pracujících v zahraničí. Proto jsme tu korespondenční volbu předložili. Budu rád, když ji i zde ve Sněmovně dokážete podpořit. Má velkou podporu horní komory Parlamentu. A my s vědomím možných námitek jsme předložili dvě varianty. Jednu variantu s účinností již pro letošní volby, druhou variantu s účinností až od 1. ledna 2022, tedy ta by se ještě na tyto volby nevztahovala tak, abychom nemohli být napadáni argumentem, že si vytváříme něco sami pro sebe. Stejně tak podpoříme i návrh kolegyně Karly Šlechtové, která vlastně analogicky řeší ten samý problém, tzn. korespondenční volbu ze zahraničí.

Tyto pozměňovací návrhy jsme připraveni podpořit, stejně jako ty, které jsem už zmiňoval, tzn. jsou výsledkem politického jednání, které proběhlo na půdě Poslanecké sněmovny, ale bylo komunikováno s většinou v komoře horní, tzn. v Senátu. Věřím, že dnes úspěšně novelu volebního zákona schválíme a vyšleme tak signál voličům, že volby a volební pravidla v tomto roce budou včas schválena a připravena tak, aby volby mohly řádně proběhnout, protože sice to může znít trochu jako fráze, ale je to svátek demokracie, kdy voliči mají svobodně rozhodovat o správě této země. Věřím, že po dnešku bude ta díra, která ve volebním zákoně vznikla, zacelena.

Děkuji za pozornost a podporu pozměňovacích návrhů, jak jsem zmínil.