Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Řeknu asi tolik, že v podstatě absolutní spravedlnost neexistuje. Vždycky se k nějakému spravedlivému rozdělení v případě, že něco dáváme, můžeme jenom přiblížit. Já tady prvně trošku zacituji ze zprávy RIA k tomuto zákonu, protože účel rodičovského příspěvku se posunul. A je dobré si to uvědomovat zejména potom s tím, o čem se tady bavíme, a zejména v souvislosti s podaným pozměňovacím návrhem.

Ve zprávě RIA se říká, že cílem navrhovaných opatření, což je také navýšení rodičovského příspěvku, je v souladu s programovým prohlášením vlády zvýšit míru ocenění péče o malé děti. Protože pečovat o malé děti není zrovna laciná věc. A umožnit lepší sladění práce a soukromého života pečujících rodičů. Sladění práce a soukromého života pečujících rodičů. Upozorňuji, jinými slovy, že rodičovský příspěvek je dneska vnímán – a můžeme se bavit o tom, jestli to je dobře, nebo není, ale tak to je v tom zákonu napsáno v té důvodové zprávě, zprávě RIA, že má sloužit, aby se dala sladit péče o děti s pracovním životem rodičů.

A to je docela důležité, protože podle mého názoru z toho minimálně plyne, že peníze, to navýšení, těch 80.000, si zaslouží nejen rodiče, kteří dneska pečují o děti a pobírají díky tomu rodičovský příspěvek, ale i třeba rodiče, kteří dneska chodí do práce a zabezpečili péči o děti nějakým jiným způsobem – chůvou, jeslemi atd. Jinými slovy, chci říct, že z té definice rodičovského příspěvku už samo o sobě plyne, že to, jak to dneska zákon řeší, to přidání peněz rodičovskému příspěvku z té definice, která je v té zprávě RIA, není spravedlivé. Protože diskriminuje skupinu v rozporu s tím, k čemu je rodičovský příspěvek určen, z hlediska toho, jak je to popsáno ve zprávě k tomu zákonu. To je jedna věc.

Druhá věc, k té spravedlnosti, abychom si uvědomili, co se všechno, pokud to schválíme, bude dít. V současné době to je tak, že existují 3 skupiny dětí, tím pádem 3 skupiny rodičů. První skupina jsou rodiče, jejichž děti pobírají rodičovský příspěvek, tzn. ještě není vyčerpán. A oni poté, co vejde v účinnost tento zákon od 1. 1. 2020 ještě stačí vyčerpat celých 80 000 Kč. Pak ale existuje skupina rodičů, kteří mají děti, kteří čerpají také ještě rodičovský příspěvek, ale už se může stát, že poté, co zákon vyjde v účinnost, nedokáží vyčerpat těch 80 000 Kč.

Pokud chcete nějaký příklad z praxe, tak to může být rodič, který může čerpat maximálně 7600 Kč/měs. On se rozhodl, že bude čerpat jenom 5000, aby mu to vyšlo na celé 4 roky, a nyní tomu dítěti 1. 1. 2020 bude 3,5 roku. Tzn. do 4 let tomu dítěti zůstává 6 měsíců. On na něj bral 5000 Kč/měs., a může se to zvýšit maximálně na 10. Čili z 5 na 10, čili je tam plus 5. A 6 krát 5 je 30, tzn. 50 000 nedočerpá, i když mu náleží podle návrhu, s kterým tu přišel pan ministr Toman. Je mi rozumět?