Přesně za rok převezme ČR po Francii na půl roku tzv. “předsednictví EU”, ve skutečnosti předsednictví v Radě EU. Jak to dopadlo minule, v roce 2009, si pamatujeme: slibně rozjetý začátek, po necelých třech měsících pád vlády, pak nemastný neslaný dojezd (do toho ještě volby do EP a v nich poslední opravdu velké vítězství ODS s 31,45% hlasů).

Od té doby sice vliv individuálních předsednictví členských zemí poklesl (se zavedením funkce stálého předsedy Rady), přesto však ti pracovitější národní politici něco odehrát mohou: to či ono popostrčit, něco jiného pozdržet, protlačit si trochu vlastní agendy (když to moc netluče do očí) atd. Druhá možnost, pro líné či neschopné politiky, je nechat to na naší a evropské byrokracii (ta si to už zmanažuje podle svého) a jen se vézt. Tak jsem zvědav.

Zajímavé též bude, jak se do toho promítne prezidentská kampaň, která nepochybně na podzim 2022 už bude v plném proudu.

A “Evropě to osladíme” bylo tehdy fakt vtipný. Stejně jako Čtvrtníčkova parodie “Evropě to vosolíme”, ta je ZDE.