Ruská válka proti Ukrajině je vlastně poslední fází definitivního rozpadu SSSR. Ten se sice formálně rozpadl před více než 30 lety, fakticky ale jeho mentální, psychologický a geopolitický rozpad pokračuje dodnes.

Nejlépe se od ruského vlivu emancipovaly na jedné straně pobaltské státy (modrý blok) členstvím v EU a NATO, na druhé straně státy středoasijské (zelený blok), jejichž sekulární autokratické režimy nastolily celkem snadno s ruskou autokracií nový modus vivendi (navíc tyto země čelí i jiným výzvám jako je vliv Číny nebo obrana proti islamizaci).

Pro zjednodušení bych do středoasijské skupiny zařadil i Ázerbajdžán, který díky svému exportu energetických surovin je alespoň částečně autonomní. Naproti tomu Arménie je pod silným ruským ekonomickým a politickým vlivem (což jsem si potvrdil při svých několika návštěvách v posledních letech).

Zbývají čtyři “frontové” státy, pro Rusko klíčové. Z nich Bělorusko drží s Ruskem 100% basu. Gruzii již Rusko částečně okupuje, v politické struktuře tam existují a zápolí protiruské i proruské formace, vztah k Rusku je proto často ambivalentní. Totéž, s výjimkou okupace, se dá říci o Moldově. No a o Ukrajinu se právě bojuje. V krátkodobém/střednědobém horizontu to skončí podle mého názoru trvalou ruskou okupací části východní Ukrajiny a Krymu, která sice nebude nikdy uznána (podobně jako turecká okupace severního Kypru), ale umožní Rusku si tam vytvořit nárazníkovou zónu a předstírat vítězství.

Zároveň si připomeňme, že spolu s Ukrajinou požádaly o členství v EU i Gruzie a Moldova. To nejspíše povede k vytvoření ”balíčku”, s nímž se bude vyjednávat o členství najednou, ale až po válce. Vzhledem k ekonomice (viz třeba HDP na hlavu), stavu státní administrativy, úrovni korupce v těchto zemích, částečné okupaci dvou z nich cizí mocností atd. a (navzdory proklamacím) únavě Západu z nekonečného rozšiřování EU se taková jednání potáhnou velmi dlouho (15-20 let?) a prioritou stejně bude napřed západní Balkán. Dělat prognózy výsledku na tak dlouhou dobu dopředu nelze - nevíme, jak bude v té době vypadat EU a celková geopolitická situace.

Ještě si připomeňme, kdo z postsovětských států je vedle Ruska členem SNS, jakéhosi pokusu o nástupnickou organizaci SSSR - s výjimkou Turkmenistánu všechny středoasijské repubiky, Azerbajdžán, Arménie, Bělorusko, a stále ještě Moldova.