Minulý týden opět došlo, po jistém útlumu, k několika zaznamenáníhodným výronům "dezinfománie". Jde o neklamný důkaz, že s blížícími se volbami (nyní evropskými, ale v budoucnu jistě i dalšími) se bude tento paranoidní trend zjevovat opakovaně. Takže:
1) Prezident Pavel při jmenování nového ministra Ženíška neopomněl zdůraznit, že to není "jenom" ministr pro vědu, výzkum a inovace, ale také pro "strategickou komunikaci" a "boj s dezinformacemi". Prezident pravil, že události, které se v našem okolí dějí, ukazují na zhoubnou moc dezinformací. Škoda, že neupřesnil, které události v našem okolí měl na mysli (snad atentát na slovenského premiéra?). Pokud pan Ženíšek vezme tento apel za svůj a začne vytvářet nová schémata, týmy a programy, bude třeba zbystřit pozornost.
2) Piráti v rámci eurokampaně představili jakýsi svůj dvanáctibodový plán na boj proti dezinformacím, to doprovozeno fotkou, připomínající se vším všudy nějaký studentský revoluční výbor. Je vůbec zajímavé a hlavně znepokojivé sledovat, jakým vývojem Piráti procházejí - od původní nevázané party internetových anarchistů až k současné podobě sekty nesnášenlivých ideologických regulovčíků.
3) Zjevilo se nám cosi jako obdoba "Milionu chvilek", říká si to "Český prostor" a hystericky to volá po nové legislativě, nové úřední koordinaci a novém financování boje s dezinformacemi. Tato aktivita je doprovázena peticí, na níž neomylně najdeme jména notorických petentů (Halík, Rejžek, Hutka), tzv. expertů, co se rozhodli dezinfománií živit (Nutil, Kartous, Alvarová) a zmatených drama queens (za všechny Sommerová). Vše hodlají korunovat demonstrací 31. 5., o jejíž náplni nebudiž pochyb.
4) Byla publikována zpráva Ministerstva vnitra o extremismu, jejíž některé pasáže nelze interpretovat jinak, než jako snahu označkovat kritické hlasy obecně jako "antisystémové", "přiznivce kremelského režimu", oběti "dezinformací" a "konspiračních teorií" atd.
Proto považuji za užitečné do omrzení opakovat, jaké lobbyistické zájmy a jakých skupin za tímto tažením zpravidla stojí:
- zájem médií hlavního proudu o legislativní regulaci mediálního trhu neboli omezení konkurence
- zájem státní i nadstátní byrokracie včetně silových složek o nárůst vlastních pravomocí a rozpočtů
- zájem nevládního sektoru a tzv. expertů o přísun veřejných i soukromých peněz na projekty, výzkumy, strategie, kampaně a konference
- zájem části politiků na dehonestaci svých oponentů
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV