Tady bych se rád připojil ke kritice, kterou vyslovil na tvar zpracování rozpočtu pan kolega poslanec Bendl. Já už jsem to tady trochu zmínil v prvém čtení a musím říci, že takový rozpočet, jaký předkládají jednotlivé kapitoly - ty kapitoly, to jsou vlastně co do objemu takové větší rozpočty velkých měst nebo možná o malinko větší rozpočty krajů. A musím říci, že jako dlouholetý zastupitel městský i krajský a vlastně i také osm let hejtman Jihočeského kraje si neumím představit, že by takovýto rozpočet vedoucí ekonomického odboru předložil k projednání zastupitelstvu. S takovým rozpočtem bych jej vyhodil, ale on by si po pravdě nedovolil takový rozpočet přinést. Tam chybí úplně jakákoliv identifikace podrobnějších účelů, na které peníze v státním rozpočtu mají jít.

Například uvedu tady v kapitole 315 - Ministerstvo životního prostředí, jsou zde jednotlivé podprogramy, programy, výdajové bloky. Výdajový blok 3.1.1 zlepšování stavu přírody a krajiny miliarda 500 milionů. Například program v rámci tohoto výdajového okruhu "Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny", to, čím se zaklínáme dnes a denně, když chceme bojovat s klimatickou změnou a se suchem, tak v rámci tohoto programu je zde rozpočtováno 30 milionů korun, ale již není zřejmé, jaké prostředky půjdou na jednotlivé podprogramy, pomocí kterých je tento program realizován, kolik korun, jaké prostředky půjdou na adaptační opatření pro zmírnění dopadu klimatické změny na vodní, na lesní, ale i lesní ekosystémy.

Vy se tady zřejmě chystáte projednat a možná dokonce i ratifikovat Pařížskou dohodu, a ta zatíží naši zemi obrovským nákladem. Pokud jsme přesvědčeni o tom, že způsobuje člověk klimatickou změnu, vykonávat mitigační a adaptační opatření, ale mám obavu, že za 30 milionů to tedy v žádném případě nepůjde. A musíme vědět také, jakou strukturu budou mít ty výdaje.

Čili to k tomu, abych podpořil kritiku mého kolegy poslance Bendla. Ten materiál není dobře zpracovaný, chybí syntéza dat, chybí tabulkový přehled výdajů za jednotlivé činnosti, také chybí časové řady, které by nám umožnily posoudit vývoj v jednotlivých kapitolách ve státním rozpočtu, tedy meziroční srovnání. Konkrétně v té kapitole 315 - Ministerstvo životního prostředí se zvyšují provozní výdaje o 3,4 % oproti roku 2016, o 12 % oproti roku 2015. Čili evidentně dává rozpočet v této kapitole přednost spotřebě. Možná pozorný čtenář by mohl namítnout, že se zde vlastně velmi zvyšují i kapitálové výdaje. Je tomu tak samozřejmě, ale tady je třeba říci, že jsou to bohužel zatím výdaje virtuální, protože vesměs směřují do programů financovaných z prostředků Evropské unie a finančních mechanismů, a tady bohužel operační program životní prostředí v novém programovém období nečerpá. K 1. lednu byla čerpána necelá 2 % prostředků.

To, že dochází k navýšení počtu zaměstnanců, na to už si postupně zvykáme, to se děje v každém resortu. Zde v tomto resortu došlo k navýšení o 103 zaměstnance za minulé tři roky. Přitom jenom podotýkám, že v letech 2011 až 2013 došlo ke snížení o 377 zaměstnanců, aniž by se to snížení nějak dotklo funkčnosti ministerstva. Prostě vláda na stejné činnosti potřebuje stále více pracovníků, stále více lidí za stále více peněz.

Já už jsem tady upozornil na ten program "Podpora přirozených funkcí krajiny a návrh adaptačního opatření k dopadu klimatické změny na vodní, lesní, nelesní ekosystémy", kde je pouhých 30 milionů. Naproti tomu je zde veliké navýšení závazků z mezinárodních smluv. Dochází k navýšení o 61 milionů korun oproti roku 2014. Přitom vyhodnocení efektivnosti těchto smluv, co nám z nich plyne pro Českou republiku, neproběhlo.

Dámy a pánové, já jsem připravil pozměňovací návrh, který jsem vložil do systému jako sněmovní dokument 5310 a tímto se tedy k tomu svému návrhu hlásím. Zároveň vás s ním teď také seznámím a také samozřejmě si dovolím jej odůvodnit.

Navrhuji v návrhu státního rozpočtu na rok 2017 v kapitole 315 - Ministerstvo životního prostředí pro rok 2017 výdajový blok ochrana přírody a krajiny, výdajový okruh zlepšování stavu přírody a krajiny, navýšení prostředků v programu 115160 Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny o 10 milionů korun, a v téže kapitole výdajový blok Ostatní činnosti v životním prostředí, výdajový okruh "činnosti v ochraně životního prostředí v položce neinvestiční dotace neziskovým organizacím", snížení prostředků o 10 milionů korun.

Již jsem řekl, že těch 30 milionů přece nemůže stačit nikdy při takovém obrovském množství opatření, která musíme činit, abychom čelili - pokud tak uznáte za vhodné - hrozící klimatické katastrofě a klimatické změně. Přitom dotace nestátním neziskovým organizacím jsou stále navyšovány. V roce 2014 to bylo 10 milionů korun, v roce 2015 pak byla zde částka 20 milionů korun schválena, pro rok 2016 bylo dokonce navrženo v rozpočtu částku přidělit nestátním neziskovým organizacím 32 miliony korun. Tehdy se podařilo nějakým společným opatřením vrátit tu částku na oněch 20 milionů korun.

V položce neinvestiční dotace neziskovým organizacím 34210 je zase navrženo 20 milionů korun. Přitom je tady poměrně podrobně - a to musím výjimečně tedy ocenit - popsáno, jakým způsobem budou ty peníze distribuovány. Hlavními oblastmi podporovaných aktivit jsou ochrana přírody a biologické rozmanitosti, životní prostředí a vlivy na lidské zdraví, adaptace na klimatickou změnu a inovativní prvky enviromentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. Musíme si říci, že úkol vzdělávat ať už v enviromentálním oboru, patří samozřejmě školství a nikolivěk nestátním neziskovým organizacím.

Tady si musíme položit otázku, zdali náhodou se nejedná o peníze na další šíření zelené ekologistické ideologie, zdali náhodou nejde o skrytou podporu té tak vlivné organizace, kterou známe jako Rekonstrukce státu, což je součást sdružení Frank Bold, které již dříve bylo dotováno ze státního rozpočtu. Tady se říká v té položce našeho rozpočtu, že minimální výše podpory je 30 tisíc korun, maximální pak 200 tisíc korun na jeden projekt, a že jedna organizace - říká tedy tato položka - může podat maximálně tři projekty.

Já jsem si hledal seznam nevládních neziskových organizací. Našel jsem v rezortu ministerstva dva takové seznamy, jeden je ze stránek Cenia, instituce zvané Cenia, která mimo jiné pro nás také dělá ty zprávy o životním prostředí, a tam je těch nevládek 59, na seznamu, který nabízí MŽP, je jich 42. Tak opět můžeme zkusit udělat nějaký průměr z těchhle dvou čísel, tedy řekněme, že těch potenciálních kandidátů na čerpání dotací je 50 v rozmezí 30 až 200 tisíc. Řekněme tedy, že bychom vzali jako takovou průměrnou dotaci na každý ten projekt 100 tisíc korun a když může každá organizaci podat maximálně tři projekty - možná, že někdo nepodá nic, někdo podá jeden, někdo podá tři, řekněme v průměru tedy, že jsou to dva projekty, které by každá ta organizace z těch zhruba 50 mohla podat, tak když to spolu vynásobíme, dostaneme 10 mil. korun. To je podle mého názoru částka, která je potřeba na realizaci tohoto dotačního programu pro nevládní neziskové organizace.

Je zde ještě řečeno, že peníze, které by zbyly při případném nerozdělení prostředků z těch 20 mil. na tyhle jednotlivé projekty, tak by byly směrovány např. na koordinační projekty k ochraně přírody a krajiny, koordinaci hnutí pozemkových spolků či do otevřených programů na podporu biodiverzity. No tady bych tedy - to poslední ano, prosím, pokud něco zbyde z těch 10 mil., když to schválíme, tak ano, tam to dejme, ale na podporu zelené ekologie, na podporu organizací, které vlastně potom brání v rozvoji České republiky, tedy to bych varoval dávat.

Čili, dámy a pánové, já už jsem tady přečetl a seznámil jsem vás se svým pozměňovacím návrhem, také jsem se jej pokusil logicky odůvodnit. Tedy ještě jednou, předložil jsem návrh evidovaný pod sněmovním dokumentem 5310 a k tomuto návrhu se tedy tímto přihlašuji.