Podle návrhu Evropského pilíře sociálních práv, který vypracovala Evropská komise, by měly členské státy EU zajistit čerstvým absolventům do 25 let kvalitní práci, další vzdělávání, nebo stáž. A všechno bude zase dobré. Nezaměstnanost mladých se sníží, statistiky budou příznivé, a podpořeni pilířem sociálních práv budeme s nadšením hledět vstříc zářivé budoucnosti. Mladým absolventům se dostane ujištění o jejich potřebnosti a nepostradatelnosti. Bez ohledu na to, co ve skutečnosti umějí.

Kolik škody již socialisté všech možných barev napáchali na pracovním trhu po celém světě! Pod maskou rádoby ušlechtilých hesel o sociální spravedlnosti a smíru podkopávali a podkopávají to jediné, co má na trhu smysl: vztah nabídky a poptávky, který jako jediný dává objektivní obrázek o tom, co je užitečné a potřebné. Protože trh práce je neodmyslitelně spojený se vzdělávacím systémem, je nanejvýš nutné, aby tento obrázek byl vykreslen ve skutečných barvách. Pouze tak mladí lidé, kteří si vybírají, jakému oboru se budou v budoucnu věnovat, dostanou možnost zvážit všechna pro i proti: nejenom zájem o obor, ale i existenční stránku věci.

Prvotní příčinou nezaměstnanosti absolventů do značné míry spočívá v umělém nadhodnocování bezcenných a zbytečných oborů, pro něž na trhu práce prostě není a při nejlepší vůli nemůže být uplatnění. I při nejbujnější fantazii si nelze představit, že by firma, sledující reálné tržní cíle, mohla poptávat absolventy gender studies, mladé odborníky na sociální antropologii, čerstvé experty na multigenderovou klasifikaci jeskynních maleb z doby kamenné, nebo znalce problematiky environmentálních aspektů mezidruhové diskriminace. Netvrdím, že tyto obory nemohou být intelektuálně podněcující a zajímavé, ale vsadit na ně svoji existenci - to je až příliš naivní.

Absolventi takových studijních oborů mají vlastně pouze jedinou možnost uplatnění: v neproduktivním sektoru, tedy neziskovém či tzv. veřejném, kde se však podílejí na dalším umělém nadhodnocování svých oborů. A dlouhodobě v sobě živí nenávist ke svobodnému trhu: protože trh je považuje za bezcenné a odmítá je, musí být zkažený, nefunční, překonaný.

Nenávisti k pojmům jako trh, svoboda či kapitalismus jsou však absolventi těchto oborů soustavně vyučováni již od začátku jejich studia, a ve své pravé podstatě je to často to jediné, v čem tito lidé skutečně vynikají. Jejich cesta od poslucháren sociologických fakult až do kanceláří státních úřadů či vlivných neziskových organizací je přímočará a dobře naplánovaná. A nese své ovoce. S každým dalším absolventem neproduktivního oboru, jehož hlavním tématem je víra ve všemocnost státních regulací a v morální nadřazenost těch, kteří tyto regulace posvěcují razítkem odborníka, se upevňuje hradba, za níž se bezpečně skrývají všichni mocichtiví latentní totalitáři, posedlí touhou po zotročení všech, kteří projevují nějakou známku individuality.