Zavedení této regulace následoval tehdy poměrně hlasitý odpor veřejnosti. Jak provozovatelů barů tak jejich zákazníků. Byla zorganizována petiční akce i demonstrace. Názor politiků to však nezměnilo. Některé strany sice měly ve svých volebních programech zrušení regulace v komunálních volbách 2014 i 2018, jediné, k čemu bylo přistoupeno, bylo zmírnění regulace před dvěma lety.
Můj návrh na zrušení regulace bylo za celou dobu její existence poprvé, co se toto téma dostalo na veřejné jednání zastupitelstva. Plnil jsem tím část našeho volebního programu, s nímž jsme šli v rámci sdružení Lepší Beroun, podporovaného Svobodnými, do posledních komunálních voleb.
Pro podporu návrhu jsem kontaktoval několik zastupitelů, u nichž bylo lze předpokládat, že by mohli argumenty pro zrušení regulace vyslyšet. Někteří podporu slíbili a v této pozici setrvali. Jiní podporu slíbili, ale odvolali ji poté, co Rada města na svém jednání doporučilo zastupitelstvu návrh neschválit. Loajalita vůči vlastním stranám byla silnější, než možnost udělat něco pro svobodu podnikání v našem městě. Situaci potrhuje odmítavé stanovisko starostky RNDr. Soni Chalupové zvolené za ODS. Zatímco předseda ODS Fiala v poslední době velmi odmítavě komentoval regulaci provozní doby supermarketů, resp. zákaz jejich provozu o svátcích, a obhajoval to velmi správně svobodou podnikání, paní starostka zvolená za ODS tento stejný princip neuznává, jde-li o malé podnikatele.
Celá problematika má tři důležité aspekty. Tím nejméně důležitým je praktický aspekt, tedy zejména otázka bezpečnosti a pořádku ve městě.
Je třeba si uvědomit, že zajištění pořádku má v popisu práce městská policie. Můžeme diskutovat o tom, zda městská policie má nebo nemá být, nicméně pokud je již ve městě založena, jejím primárním úkolem nemá být výběr pokut za špatné parkování, ale zajištění klidu a pořádku. Regulací provozní doby hospod tak město svaluje odpovědnost nikoliv na ty, kteří mají tuto problematiku na starosti, ale na lidi, kteří nic nespáchali. Argumentace, že před zavedením regulace bylo ročně hlášeno průměrně 48 hlášení rušení nočního klidu, zatímco v posledních letech je to pouze devatenáct, nemůže obstát. Jestliže by dnes, pokud by návrh prošel, opět počet stížností na rušení nočního klidu stoupl na jedno týdně, je to a musí to být podnět pro vedení města, aby posílilo městskou policii. Můžeme se také dohadovat, jaký počet takových hlášení je přijatelný. Jestliže hlavním cílem vedení města je naprostá eliminace možného rušení nočního klidu, na jakém principu lze považovat devatenáct hlášení za přijatelný počet, zatímco 48 hlášení je příliš? Neměl by to být naopak argument pro další utužování regulace, aby se míra možného rušení nočního klidu snížila na nulu? Je zde vidět, že postupy vedení města v této věci jsou naprosto nekoncepční a nahodilé.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV