Vládní strany se dokázaly dohodnout, přestože někteří komentátoři pochybovali, zda to bude při koalici pěti stran možné. Každá z koaličních stran kladla důraz na svoje priority, nicméně důležitý byl především celek.

„Pomocí představených opatření chceme otočit trend nebezpečného zadlužování, který nám přenechala předchozí vláda. Je to jako při hospodaření domácnosti. Pokud jsou dlouhodobě výdaje vyšší než příjmy, musíme zatáhnout za záchranou brzdu a zvýšit buď příjmy, nebo omezit výdaje. My jsme šli cestou mixu obou opatření a já jsem rád, že jsme se soustředili především na seškrtání výdajů. Na straně příjmové jsme udělali také několik změn, ale osobně si myslím, že změny nebudou pro řadového občana nijak zásadně bolestivé,“ uvádí k balíčku Miroslav Zborovský, poslanec KDU-ČSL.

Jako konkrétní příklad sociálně citlivého zvýšení příjmů rozpočtu lze dle Zborovského uvést zvýšení DPPO z 19 % na 21 % nebo vyšší zdanění vysokopříjmových obyvatel. U nich pásmo příjmů, v rámci kterého se platí zvýšená 23% sazba daně, bude namísto 4-násobku průměrné mzdy začínat na 3-násobku průměrné mzdy. Co se týká úspor, stát bude chtít ušetřit především na dotacích pro podnikatele, ale také na provozu státu mimo jiné snížením objemu financí na platy.

Miroslav Zborovský konstatuje, že je rád za konstruktivní přístup při jednání mezi koaličními partnery a oceňuje některá rozhodnutí „Nám, lidovcům, jsou blízké prvky zajišťující solidaritu s ohroženými skupinami. Tím mám na mysli např. to, že se podařilo uhájit slevu na nepracující manželku/manžela, snížit DPH na sociálně citlivé položky, jakými jsou potraviny, bydlení nebo léky, a také rozšířit míru zdanění vysokopříjmových obyvatel,“ tvrdí.

Mediálně je často zmiňované téma spotřební daně na víno, kterou chtěli někteří ekonomové a politici zavést. Zborovský se proti tomuto s dalšími, především jihomoravskými poslanci, otevřeně postavil. Proč si myslí, že je dobře, že spotřební daň na víno nebyla nakonec součástí opatření, zdůvodňuje následně: „Pro vinaře by zavedení spotřební daně znamenalo především obrovskou administrativní zátěž. Jsem přesvědčený, že mnoho současných vinařů by z tohoto důvodu skončilo nebo by byli vytlačeni do tzv. šedé zóny. Pro Jihomoravský kraj by to znamenalo tím pádem ztrátu nejen mnoha vinařství dědících se z generace na generaci, ale i postupné oslabování tradičního folklorů, slavnostní a cestovního ruchu, který je dost často s vínem propojený. Tím pádem si myslím, že i výběr této daně by nepřinesl to, co bylo v některých materiálech uváděno. Ba naopak by zvýšení byrokracie, nabírání nových úředníků a s tím spojené náklady, k žádnému kladnému výsledku pro rozpočet nevedlo,“ vysvětluje.