A to je samozřejmě chyba. Vzhledem k tomu, čeho jsme nyní svědky za hranicemi EU, není možné ignorovat otázky týkající se bezpečnosti a obrany. Pokud se nebude řešit, Evropa si bude nadále zadělávat na veliký problém.

Obrovskou pozornost vzbudil nápad současné předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové vytvořit v rámci Evropské komise funkci komisaře pro obranu. Ohlasy na to byly různé.

V mnoha diskusích jsem narazil na silně kritické komentáře nesoucí se především v duchu, že půjde o další zbytečný a bezvýznamný post. Je tedy funkce opravdu potřebná?

Kritika tentokrát není na místě

Kritizovat současnou Komisi lze za jistě mnoho věcí. V průběhu času vznikala různá portfolia pro jednotlivé evropské komisaře. Jejich současné rozdělení je špatné a u mnoha by se dalo diskutovat o tom, jaký a zda vůbec mají nějaký smysl.

V oblasti obrany ale není kritika vůbec na místě. Jestli by nějaký post v Evropské komisi měl význam, komisař pro obranu by byl jedním z nich.

Nikdo už snad dnes nemůže pochybovat o tom, že naprosto nedostatečné zajištění vlastní bezpečnosti většiny Evropy představuje reálný problém ohrožující samotnou existenci svobodných evropských zemí a EU jako celku.

Rostoucí hrozby zvenčí

Nejedná se jen o ohrožení vojenského charakteru, jehož se obávají především země nacházející se v těsné blízkosti Ruska, ale i třeba hrozba v kyberprostoru. Zkrátka, vytvoření funkce samostatného komisaře pro obranu by smysl dávalo.

Vůbec by to neznamenalo vznik nějaké evropské armády, jak si někteří myslí. Ta by byla naprosto zbytečná, protože by jen dublovala roli NATO. Komisař pro obranu by měl především koordinovat na evropské úrovni vojenské nákupy a výrobu obranného materiálu.

Kromě vojenských hrozeb by řešil i palčivé téma ilegální migrace. Díky tomu by Komise měla možnost reálně zlepšit celkovou obranyschopnost Evropy.

Nespoléhat věčně na USA