A nyní probíhá ratifikace asociační smlouvy s EU. Přitom k opravdové demokracii, která je nezbytnou podmínkou pro zapojení do procesu evropské integrace, má Kosovo stále opravdu daleko. Nevládní organizace Freedom House, která se zabývá stavem svobody ve světě, jej ve své nejnovější zprávě hodnotí stále jen jako zemi „částečně svobodnou.“

Pochybná asociační dohoda

I přesto mohlo Kosovo podepsat s EU asociační dohodu, jejíž nynější ratifikace zcela pochopitelně vyvolává kontroverze. Paní Federica Mogherini, která je evropskou ministryní zahraničí, se chová tak, jako by pociťoval náklonnost k  různým diktátorům a nestabilním režimům jako Írán, Palestina nebo Kosovo. 

Evropská politika by neměla nesvobodným či ne úplně svobodným státům jako Kosovo otevírat náruč a snažit se s nimi za každou cenu přátelit. Naopak bychom měli být schopní jasně říci, kde jsou hranice, a naše požadavky, které budou buď plnit, a pak lze pokračovat v ratifikaci dohod, anebo se přístupová jednání zastaví.

V čem konkrétně tkví hlavní problémy Kosova? Jsou zde porušována práva srbské menšiny a opakovaně jsou proti ní podnikány útoky. Kosovo navíc patří k zemím s největší mírou korupce. Jak už bylo zmíněno, tak míra svobody zde není dostatečná, takže zatím neplní kritéria proto, aby mohlo vůbec uvažovat o vstupu do Evropské unie. Navíc kosovská vláda se dodnes přímo nepostavila čelem ke zločinům z doby konfliktu se Srby. Zločiny nebyly jen na srbské, ale také na albánské straně.

Kosovo musí splnit všechny podmínky

A máme zde ještě další problém. Především do států Evropské unie přicházejí či alespoň donedávna přicházeli z Kosova mladí lidé, kteří doma nevidí žádnou budoucnost. Zemí zmítá obrovská nezaměstnanost, kriminalita, organizovaný zločin a svou roli hraje i nekompetentnost lidí, kteří tam vládnou. To jsou příčiny, jež ohrožují fungování demokracie v Kosovu, a vede to k tomu, že se mladé rodiny prostě seberou a odcházejí do západní Evropy. Za posledních pět let z Kosova odešlo přes sto padesát tisíc obyvatel.

Do loňského roku Kosované figurovali zejména v Německu na prvních místech v počtu žadatelů o azyl. A nebyli to samozřejmě žádní uprchlíci utíkající před válkou, nýbrž pouze tzv. ekonomičtí migranti. Musíme si uvědomit, že pokud ještě zrušíme dosavadní víza, řada mladých lidí, se kterými jsem v kontaktu, z Kosova odejde do západní Evropy.

Jinými slovy, můžeme čekat další velkou migrační vlnu. EU se musí v tomto bezpodmínečně zachovat obezřetně a neslevit ze svých nároků a na druhé straně Kosovo musí splnit všechny stanovené požadavky.

Proto (nejen já) říkám, že mezi podmínkami by mělo být zajištění zamezení hromadného exodu Kosovanů do Unie a zajištění takových životních podmínek, aby lidé neměli důvod ve větších počtech opouštět zemi. Dalším nezbytným krokem, který by mělo Kosovo podniknout, je boj s organizovaným zločinem a zabránění diskriminace srbských obyvatel!

Případné zrušení víz pro obyvatele Kosova v celé Evropě kritizují  i zástupci bezpečnostních složek.  A to nejen v Česku, ale i např. v Rakousku a Německu. Varují před dalšími bezpečnostními riziky, jako je organizovaný zločin. Ostatně kosovská mafie je všeobecně známým pojmem a nedaří se proti ní v mnoha státech Evropské unie bojovat. Možnost, že by pro Kosovany nebyla nutná víza a nebyla možnost omezit jejich působení v některých zemích EU, by znamenala opravdu vážný problém.

Přeji hezký den a veselou mysl!