Pokud jste si udělali názor na Petra Kramného z médií, tak tento článek nečtete, protože to pro Vás bude ztráta času. Pokud se ale chcete zamyslet nad fakty, které jsou s případem spojené, zkuste se nad informacemi v dalších řádcích zamyslet. Nabídnu totiž několik faktů, které ukazují, že celý případ je plný procesních vad a pochybení.

Dříve, než se začtete do argumentace, tak bych rád zmínil, že jsem se s případem seznamoval více jak rok, a to díky souhlasu pana Kramného a jeho advokátky Jany Rejžkové. Od počátku jsem se snažil na vše dívat maximálně nezaujatě, protože jsem se chtěl dopátrat pravdy. Proto jsem případu věnoval desítky hodin usilovné práce i konfrontací se znalci a odborníky. Myslím proto, že si zde mohu dovolit předložit, k čemu jsem sám studiem došel.

Příčinou smrti nebylo a nemohlo být akutní selhání srdce při úrazu elektrickým proudem. To vyvrací už původní zpráva egyptského patologa MUDr. Walid Nagi, který nenašel ani proudovou stopu, ani známky zásahu po proudu, a to ani na jednom z těl. Tuto možnost dále jasně vylučuje i závěr znaleckého posudku renomovaného odborníka v oblasti patologie srdce a cév prof. MUDr. Ivo Šteinera CSc., který potvrdil u obou srdcí prakticky normální histologický nález a s naprostou jistotou tedy konstatoval, že nelze uvažovat o zásahu elektrickým proudem. Jeho zcela zásadní zjištění o tom, že v celkem čtyřech vyšetřených vzorcích ze srdcí Moniky i Kláry Kramných vůbec nebyly přítomny kontrakční pruhy, potvrdili i další odborníci.

Ke stejnému závěru došel i soudní znalec Doc. MUDr. Alexandr Pilin CSc., který řekl, že nelze prokazatelně tvrdit, že se jedná o úraz elektrickým proudem.V doplňku znaleckého posudku ze dne 16. 7. 2018 totiž konstatoval: „V žádném z řezůkůže z krku Moniky Kramné, které jsem dostal k vyšetření, jsem změny svědčící pro zasažení elektrickým proudem NENALEZL.“

Že Monika a Klára Kramných rozhodně nemohly být zavražděny elektrických proudem, potvrzuje i další lékařská zpráva bezprostředně po úmrtí. Při prohlídce těl dne 30. 7. 2013 ještě na pokoji č. 6343 hotelu Titanic Palace, konstatoval hotelový lékař, že na tělech nejsou stopy násilí a na krku stopy škrcení. Proudová stopa by přitom musela být na tělech naprosto zjevná a tudíž jednoznačně viditelná. Toto svědectví včetně protokolu o ohledání těl Moniky a Kláry Kramných ale bylo českými soudy zcela ignorováno. Tento lékař nebyl soudy v ČR nikdy vyslechnut a žádný soud se s jeho závěry nevypořádal.

Závěr: Petr Kramný je ve vězení za „vraždu elektrickým proudem“. Pokud ale nelze prokazatelně potvrdit tuto konkrétní příčinu smrti (ba co víc, ani se stále neví, jak vlastně zemřely), je naprosto nelogické, že je Kramný dále vězněn. Je to podobná situace, jako kdyby někoho zavřeli za vraždu pistolí, ačkoliv by oběť nikde na těle neměla ani díru po kulce. Prostě pokud smrt elektickým proudem nelze spolehlivě prokázat, nemůžeme poslat člověka za ni do vězení. Nežijeme v diktátorském režimu.

Nesrovnalostí a procesních chyb v případu je ale mnohem víc:

Přehrál jsem si veškeré odposlechy a z nich mi jednoznačně vyplynulo, že se Kramný k vraždám ani náznakem nikdy nepřiznal a ani nikdy nenaznačil, že by se smrtí své ženy a dcery měl cokoliv společného. V rozsudku se sice objevilo tvrzení o tom, jak řekl, že mu to v Egyptě vyšlo, nic takového jsem ale nikde neslyšel a trvám na tom, že tato informace je naprosto nepravdivá. Je s podivem, že jak soudkyně, tak i odvolací soud si tento zásadní důkaz ve prospěch odsouzeného, odmítli přehrát.

V médiích často zaznívalo, že Kramný se choval nestandardně při telefonování na pojišťovnu. Po poslechnutí celého záznamu jednoznačně konstatuji, že i tyto výroky jsou nepravdivé. Kramného telefonát nevykazuje žádné nestandardní projevy. Je jen patrná určitá zmatenost Kramného, která může být do jisté míry dána množstvím sedativ, které v Egyptě v prvních dnech dostával. To potvrdili delegáti i čeští diplomaté.

Při rozsudku nebyly vzaty v potaz veškeré výpovědi svědčící v prospěch Petra Kramného, například výpověď delegáta, který upozornil na několik skutečností, jako například až nečekaně rychlé odstranění problematického barelu před pokojem Kramných s „pitnou vodou“ okamžitě po nálezu těl, nebo opakované zažívací potíže některých klientů českých cestovních kanceláří spojených s úrovní hygieny v egyptských resortech. I jeden aktuální a velmi podobný případ britských turistů, kteří v resortu zemřeli za nevyjasněných okolností, mě nutí k opatrnosti a boji proti ukvapeným k závěrům. Navíc v Egyptě to nejsou ani první ani poslední nevyjasněná úmrtí, která často bývají spojená především s prudkým zánětem žaludku.
Připomeňme si i záhadné úmrtí Čecha z jara tohoto roku. Během dovolené v letovisku Hurgáda se u otce a šestiletého syna projevily horečky a špatně se jim dýchalo. Otec později v nemocnici zemřel. Dodnes nikdo nezapochyboval o tom, že šlo o přirozenou smrt.

Výše popsané skutečnosti by měly naprosto stačit k otevření případu Petra Kramného a pevně věřím, že se tak skutečně stane. Pokud Petr Kramný přeci jen vraždil, o čemž začínám čím dál více pochybovat, elektrickým proudem to rozhodně nebylo. Proto věřím, že 11. září 2018 při obnově řízení bude soud už postupovat nezávisle a začne se opravdu držet faktů, nikoliv domněnek. Spravedlivý proces je totiž to jediné, co mě v tomto případě skutečně zajímá.