Na začátku února jsme v Evropském parlamentu odhlasovali výzvu k Evropské komisi, aby se zrušením střídání času začala zabývat.

V Česku se pravidelně mění čas od roku 1979. Tenkrát za tím stála především snaha ušetřit. Argumentace neplýtváním energií však v současné době ztratila jakoukoli relevanci. Ukazuje se, že úspory energie jsou prakticky nulové.

I samotná Evropská komise ve své zprávě z roku 2007 uvádí, že skutečné úspory „jsou v každém případě poměrně omezené.“ Původní smysl střídání času proto pominul a při existenci rizik pro lidské zdraví bychom další rozumné důvody pro zachování tohoto opatření hledali jen těžko. Dnes se zkrátka jedná o anachronismus, relikt z doby před několika desítkami let.

Pro spoustu lidi znamená přechod z letního času na zimní (a naopak) nezanedbatelné zdravotní či psychosomatické potíže. Studie o zvýšeném počtu srdečních záchvatů po přechodu na letní čas jsou už více než známé. A to nemluvím o komplikacích v dopravě či biorytmech hospodářských zvířat.