Aktuálně se Praha potýká s nedostatkem bytů a vysokou cenou bydlení. J z hlavních problémů je rozdíl mezi nákladovou a tržní cenou bytů. Ta je především výsledkem koncentrace pracovních příležitostí, prostorově omezená možnost výstavby. Stavebnictví má navíc z povahy věci pomalou reakci – projektová a inženýrská příprava staveb trvá dlouho. Praha navíc posledních 10 let nestavěla žádné obecní byty.

„Při hledání řešení dostupnosti bydlení v Praze jsme se podívali na příklady dobré praxe v zahraničí. Inspirovat se můžeme např. Vídní, Mnichovem nebo Amsterdamem – tato města jsou aktivními developery, ovlivňují cenu i dostupnost bydlení a jsou sebevědomá při jednání s developery,“ uvedla Petra Kolínská, náměstkyně primátorky hl. m. Prahy.

„Pro lepší dostupnost bydlení v Praze máme jasnou strategii. Stojí na několika základních krocích – např. na jasné dohodě s developery při výstavbě bytů pro dostupné nájemní bydlení, vyčlenění části bytového fondu pro startovací bydlení a pro lidi s tělesným handicapem. Kromě opravy prázdných bytů, které jsou ve vlastnictví města a městských částí navrhneme také dotační program pro majitele dlouhodobě prázdných budov. Regulací AirBnB můžeme do roku 2022 vrátit 5000 bytů z  do režimu rezidenčního bydlení,“ shrnuje základní pilíře Ondřej Mirovský, místostarosta Prahy 7 a kandidát na primátora hl. m. Prahy.

Inspirace v zahraničí

Studie Zelených poukazuje na  aktivní přístup Vídně.  Město kontroluje 26 % bytového fondu a 78 % obyvatel Vídně žije v nájmu (oproti 32 % Pražanů /2). Nižší nájemné v obecním bytech sráží ceny bydlení i v bytech komerčních. Průměrné nájemné je tak jen nepatrně vyšší než v Praze, přitom průměrné příjmy jsou dvaapůlkrát vyšší.

Město Amsterdam aktivně řídí městský  development a stanovuje pravidla trhu. Město vlastní 80 % rozlohy svého území a u velkých rozvojových projektů určuje pravidlo 40 % dostupné bydlení, 40 % sociální bydlení, 40 % tržní bydlení. Z celkových 430 000 bytů má 210 000 městský regulovaný nájem, neboť jde o byty poskytované neziskovými organizacemi.

Mnichov zase razí model „sociálně spravedlivého využívání půdy” – má stanovené poplatky za výstavbu na občanskou vybavenost (školy, školky, jesle) a povinný podíl 30 % dostupného bydlení u velkých soukromých projektů. Nástroje odpovídají českému regulačnímu plánu a plánovací smlouvě. Mnichov zároveň podporuje družstva a jiné neziskové formy bydlení.

Soubor opatření k dostupnému bydlení

• Zahájit každý rok výstavbu min. 1 000 obecních bytů (ve spolupráci s městskými částmi)
• Každý rok opravit a obsadit min. 1 000 prázdných bytů ve vlastnictví HMP / MČ (audit technického stavu bytových domů nutný)
• Dotační program pro opravu prázdných domů v soukromém vlastnictví
• Do roku 2022 vrátit min. 5 000 bytů z AirBnB do režimu rezidenčního bydlení
• V roce 2019 zveřejnit připravovanou mapu cen nájemného jako pomoc lidem, kteří uzavírají nájemní smlouvu
• Poradenství a osvěta v oblasti bydlení (např. infocentrum k družstevnímu bydlení)
• Uzavřít dohody se soukromými developery na prodej 20 % kapacit větších rezidenčních projektů (nad 100 bytů) – vzorové smlouvy a mechanismy dohody jsou již v přípravě
• Vytipovat další obecní pozemky pro novou obecní bytovou výstavbu a realizovat odkup vytipovaných pozemků
• Vyčlenění části obecního bytového fondu pro účely dostupného startovacího bydlení
• Další rozvíjení projektu ústupového seniorského bydlení
• Zvýšení dostupnosti bezbariérového bydlení a podpora služeb zaměřených na poradenství a asistenci při odstraňování bariér osob se zdravotním postižením.

Brožuru „Musí být bydlení drahé“ můžete stáhnout ZDE.