Zároveň Zelení spustili petici proti výstavbě kanálu a na podporu reálných opatření pro boj se suchem, kterou najdete ZDE.

Strana zelených je znepokojena nedostatečnou činností Vlády ČR v problematice sucha, které trápí většinu území ČR. Vláda se problému nevěnuje s dostatečnou aktivitou, kterou si tato problematika zaslouží. Její kroky navíc postrádají komplexnost a provázanost na další oblasti životního prostředí, jakými jsou například kvalita zemědělské půdy či kvalita českých lesů. Ty přitom s otázkou zadržování vody v krajině a bojem proti suchu bezprostředně souvisí.

I poté, co se ukázalo, že megalomanský plán na stavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe (DOL) by vyšel daňové poplatníky na více než šest set miliard korun, uvažuje stále ministr dopravy Daniel Ťok o výstavbě některých jeho částí. Zelení navrhují, aby prostředky, které chce vláda vyhodit na tento projekt, byly vynaloženy na smysluplná opatření, jakými jsou například protierozní opatření, revitalizace meandrů nebo zazelenění a výstavba vodních prvků v českých městech.

„Už není možné vyčkávat a přešlapovat na místě, jako doposud. Nebavíme se zde o nějakém imaginárním problému, ale o reálném nebezpečí nedostatku vody, které se bezprostředně dotýká nás všech. V horizontu dvaceti let navrhujeme alokovat alespoň 70 miliard na revitalizaci mokřadů, zejména říčních a potočních niv, a urychleně začít s jejich realizací,“ říká předseda Zelených Petr Štěpánek.

Zelení dále navrhují vložit více financí do dotačního programu Dešťovka, který se musí zjednodušit tak, aby byl pro běžné lidi jednoduchý a smysluplný. Chce-li stát bojovat se suchem, musí do problematiky vtáhnout veřejnost. Podobně, jako se to povedlo v otázce třídění odpadů.

Dalšími opatřeními by podle Zelených mělo být navýšení prostředků v revolvingovém fondu na budování kapkových závlah a dalších zemědělských investic a v neposlední řadě také urychlené změny v druhové skladbě českých lesů či budování suchých poldrů v oblastech s rizikem přívalových dešťů.

Pozornost si zaslouží i česká města, kde Strana zelených navrhuje více průsakových ploch namísto asfaltu, výsadbu více stromů a obecně zvětšit zelené plochy i formou podpory zelených střech a fasád jak pro obce, tak pro veřejnost.

„Nesmíme ale zapomínat na odstraňování příčin. Změny musí nastat jak v zemědělství, tak v energetice. Musíme se jednou pro vždy odpoutat od fosilních paliv a směřovat k navýšení produkce z obnovitelných zdrojů, k úsporám a chytré rozvodné síti,“ dodává Štěpánek.

Návrh Zelených na nutné investice

Plán na následujících 20 let by stál celkem 520 miliard korun. To je méně, než nejlevnější zvažovaná varianta kanálu DOL.

• 80 miliard na výkupy půdy kvůli ekologické stabilitě, protierozní ochraně a zvýšení retenční schopnosti krajiny
• 70 miliard na revitalizaci mokřadů, zejména říčních a potočních niv
• 60 miliard na prvotní péči o nově vymezené prvky ÚSES (Územní systém ekologické stability) a systému protierozní ochrany a zvýšení retenční schopnosti krajiny
• 50 miliard na výkupy půdy v povodích vodárenských nádrží
• 45 miliard pro obce na adaptační opatření
• 40 miliard na komplexní pozemkové úpravy
• 30 miliard do revolvingového fondu na budování kapkových, výjimečně jiných závlah a dalších zemědělských investic
• 30 miliard na adaptační opatření v lesích, především na urychlení změny druhové skladby
• 30 miliard na zajištění pitné vody (modernizace úpravárenských technologií a vodovodů, výstavba vodovodů a nových podzemních vodních zdrojů a ve výjimečných případech i vodárenských nádrží)
• 20 miliard na podporu produkce hnoje
• 15 miliard na několik velkých suchých poldrů v povodích s největším rizikem přívalových dešťů
• 12 miliard na budování malých vodních nádrží (nerybochovné rybníky do 1 ha)
• 10 miliard na související aplikovaný výzkum a vývoj
• 8 miliard na rozšíření programu Dešťovka (celoplošná podpora retence a vyšší intenzita podpory ve všech třech podprogramech)
• 6 miliard na program podrobného monitoringu půd a na opětovné zkrácení cyklu agrochemického zkoušení zemědělských půd na tři roky
• 5 miliard na relevantní péči o vybraná zvlášť chráněná území, resp. druhy
• 4 miliardy na posílení monitoringu sucha (hydrometeorologického)
• 4 miliardy pro obce na zpracování studií odtokových poměrů a adaptačních strategií
• 0,2 miliardy na podrobný akční plán výše uvedených opatření

Negativa projektu DOL

Na negativa projektu DOL upozorňuje například Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR:

1. Těžké narušení přirozeného rozkladu organických látek a následná ztráta vody z dotčených půd a snížení jejich sorpční schopnosti.
2. Natolik vysoké provozní náklady kvůli překonávání velkých výškových rozdílů, že nelze očekávat využití pro pravidelnou nákladní dopravu, což vede k ekonomické nerentabilitě projektu.
3. Zhoršení ekonomické situace souběžné železniční dopravy.
4. Pokles biodiverzity a každoroční úbytek nejohroženějších životodárných podpůrných a regulačních služeb ekosystémů.
5. Nevratné ekologické škody na zbytcích relativně přirozených nivních biotopů.