Pan prezident se ve svém novoročním projevu vyjádřil k tragédii na Filosofické fakultě UK a pravil, že musíme analyzovat, co se stalo a proč se to stalo. Nemohu tuto jistě upřímně míněnou výzvu nechat bez odezvy a dovolím si také několika obecnějšími myšlenkami, a hlavně otázkami, přispět k celospolečenské diskuzi na toto téma. Abych předešel možným očekávaným pochybnostem některých osob o mých úmyslech, chtěl bych předem zdůraznit, že zde uvedené informace jsou mojí osobní úvahou nad možnými obecnými příčinami tohoto hrůzného činu, nikoli jeho zlehčováním, obhajobou či glorifikací a nekladou si za cíl přesně analyzovat všechny příčiny v tomto konkrétním případě.

Zaměřil jsem se jenom na ty příčiny, které považuji za nejdůležitější a zároveň nejvíce opomíjené. Jsem si vědom toho, že se jedná o hypotézy vycházející z mých zkušeností a pozorování mě obklopující reality i virtuálního světa. Na rozdíl od bojovníků proti desinformacím a misinformacím jsem přesvědčen o tom, že i údajně mylné, nepřesné nebo neúplné hypotézy a názory jsou užitečné a podněcují společnost k hledání co nejpřesnějšího a nejrelevantnějšího popisu reality. Nakonec až blízká budoucnost rozhodne o tom, jestli jsem se mýlil nebo jsem se dotkl jádra problematiky, neboť moudří lidé praví: „Pravda dříve či později vyjde najevo.“

Je zmíněná tragédie jenom ojedinělá událost psychicky vyšinutého jedince nebo zapadá do mezinárodního kontextu podobných událostí? Jsou tyto události špičkou ledovce sebedestrukce rozvinutých společností nebo se jedná prostý fenomen napodobování stejného scénáře jednání, který již lidstvo provází dlouhodobě ?

Během svého dospívání jsem často propadal zmaru a dusnu, které bylo nedílnou součástí režimu „rozvinutého“ socialismu. Nikdy jsem však neztratil naději na změnu, kterou pro nás tehdy představoval materiálně a technologicky vyspělejší ZÁPAD, ke kterému jsme vzhlíželi jako ke vzoru všech ctností.

Jaký bych měl přístup ke své budoucnosti, pokud bych dospíval dnes, v době ztráty iluzí o životě v zemích Západu, ze kterého zbyla pouze prázdná slupka původní přitažlivosti, akceschopnosti a činorodosti? A jak bych nyní uvažoval, pokud bych neměl žádný následováníhodný vzor a neexistovala žádná idea pokračování pozitivního civilizačního vzmachu a názorové ovzduší ovládla apokalyptická myšlenka dohledné environmentální celosvětové katastrofy, která s jistotou zničí planetu Zemi civilizační činností rozvinutých společností?