V obraze současného dění na západ od našich hranic je již zřejmé, že probíhá konfrontace dvou civilizací. Evropské pseudodemokracie založené na deklarované svobodě, právech jednotlivce, rovnosti lidí, názorů, pohlaví, víry a islámské theokracie, jejíž podstatou je absolutní uctívání náboženství a iracionální poslušnost k textům koránu.

Dnes je všem jasné, že v západní Evropě integrace početných muslimských komunit naprosto selhává. Dochází k vytvoření dvou paralelních světů se zásadně odlišnými hodnotami a právním vědomím. Hodnoty obou systémů jsou natolik rozdílné, že současné evropské nemohou existovat v jednom prostoru s islámskou středověkou náboženskou doktrínou tak, aby spolu nesoupeřily.Vyústění tohoto soupeření může být jen dvojí – buď postupná islamizace Evropy, nebo dlouhodobý konflikt.

Téměř každým dnem se do médií dostávají nové a nové případy nejrůznějších napadení nebo výtržností ze strany migrantů v evropských městech.  Kriminální útoky jsou dokladem necivilizovanosti pachatelů, případně pohrdání místními zákony. Je to jasný doklad o jejich programové neochotě přizpůsobit se a integrovat  do evropské civilizované společnosti. Dle islámské ideologie se muslimové považují za nadřazené ostatnímu lidstvu a za svoji povinnost považují obrácení všech ostatních na svoji víru s použitím všech prostředků včetně násilí.

Z tohoto pohledu je velmi nebezpečné  zatajování muslimských zločinů a bránění policii ve výkonu spravedlnosti pod záminkou multikulturalismu, jak vidíme v Německu, ale i v jiných zemích EU. Něco takového lze označit až za začátek genocidy domácího evropského obyvatelstva, organizovaného politiky EU, některými národními politiky a bůhví kým placenými neziskovkami. Přičemž očekávat vděk od muslimů mohou, pokud sami nepřestoupí na islám, jen nemyslící političtí diletanti.

Pokud se co nejdříve nepodaří zastavit každodenní tisícihlavý příliv muslimských migrantů do Evropy, musíme do budoucna počítat s kombinací muslimského teroru a ozbrojené obrany  naštvaných Evropanů, utlačovaných vlastní politickou reprezentací. Pro některé země v Evropě už neexistuje dobré řešení. Porodnost muslimských žen je až pětinásobná oproti průměru v Evropě. Muhammad se v bohatých zemích, kam dosud směřuje hlavní proud migrantů, stal druhým nejčastějším jménem udělovaným novorozeným chlapcům.

Základem existence několika etnik na jednom území musí být dobrovolná oboustranná pozitivní tendence k pokojnému soužití a plnému respektování hodnot druhé strany. U nás to funguje z hlediska soužití s Řeky, Rusy, Ukrajinci, Židy, Vietnamci, Rumuny a s některými dalšími etniky, která aktivně pracují, neparazitují na ostatních a nevnucují nám cizí ideologie. Protievropský proislámský rasismus prosazovaný z Bruselu násilím, za podpory většiny našich politiků, politických neziskovek a médií,  vyvolává logicky masovou nepřátelskou reakci obyvatel vůči muslimům.

Řešení?

Je třeba, aby se občané evropských zemí zbavili ve volbách politických stran, které prosazují cizí zájmy, a to bez ohledu na dočasnou účelovou předvolební změnu rétoriky  politiků. Je nutné odmítnout placenou propagandu v médiích, sledovat alternativní zdroje informací. Pokud chceme uchovat naději pro naše potomky, aby žili jako civilizovaný národ ve své civilizované zemi, je třeba jít k volbám a volit vlastní zájmy. To znamená jednoznačně podpořit vlastenecké strany, které mají snahu provést změny ve prospěch převážné většiny obyvatel.

Obrana národa před etnicko-sociálním inženýrstvím EU není xenofobie.