Izrael, který je od sobotního rána ve válce s Hamásem, se jako vždy může spolehnout na tradičního a blízkého partnera. Tím je Česká republika, která platí za nejsilnějšího izraelského spojence vůbec. Tato politika platí za jednu z mála jistot v české zahraniční politice. Ať je u moci jakákoli vláda, bez ohledu na své názory v jiných oblastech, vždy pevně stojí za Izraelem. 

Nejinak je tomu i v případě vlády Petra Fialy, kde za největšího přítele Státu Izrael platí nejsilnější koaliční strana ODS. Součástí koalice je však i strana, kterou za proizralelskou lze označit jen těžko. Piráti. Ti dlouhodobě svou politikou manévrují na palestinsko-izralelské pozici s inklinací k Palestině. 

ParlamentníListy.cz už v době sestavování současné vlády přinesly informace o tehdejším kandidátovi na post ministra zahraničí Janu Lipavském, vůči němuž měl tenkrát prezident Miloš Zeman silné výhrady a dokonce ho odmítal jmenovat. Nakonec nad svými výhradami přimhouřil obě oči, aby neblokoval vznik vlády vzešlé z voleb. Na jeho kritice Lipavského to ale nic nezměnilo. Co mu nejvíc vadilo? Jeho příklon k palestinské straně.

O co šlo? Důkladně jsme to popsali v článku 19. listopadu 2021. Během předchozího volebního období do Poslanecké sněmovny se tehdejší poslanec Jan Lipavský snažil, coby člen zahraničního výboru, ustavit Meziparlamentní skupinu ČR-Palestina. Nakonec k tomu nedošlo, a důvody byly zřejmé. Ostatní poslanci odmítali připustit, aby se tradičně proizraelské Česko přidalo na stranu těch, kteří usilují o zničení Izraele. 

Palestinský parlament je totiž všechno, jen ne demokratický. Poslední volby tam proběhly v roce 2006 a v současné sestavě zasedají i zástupci teroristického hnutí Hamás, které v těchto dnech unášejí, mučí a vraždí izraelské civilisty včetně bestiálních vražd malých dětí. Sněmovní zdroje naší redakce tenkrát dokonce říkaly, že se Lipavskému ve Sněmovně říkalo „palestinská spojka“ a skoro to vypadalo, že vznik zmíněné meziparlamentní skupiny je jeho jedinou náplní. 

Nejde ale pouze o dnešního ministra zahraničí. Jasně proizraelskou politiku nemá a mít nebude ani jeho domovská Pirátská strana. Hovoří o tom například stranický dokument nazvaný „Stanovisko ke konfliktu mezi Izraelem a Palestinou“, jehož znění schválil republikový výbor strany. Je potřeba zdůraznit, že i přes možné sympatie vůči palestinské straně Piráti v dokumentu odmítají politické násilí a terorismus. Mluví ovšem o „útocích na obou stranách“, přičemž na politické scéně jinak panuje shoda, že Izrael není rozhodně tím, kdo útočí, ale naopak se brání stále opakovaným útokům z palestinské strany.

Piráti uvádějí, že je nutné podporovat konání palestinských voleb, přestože sami míní, že by v nich Hamás zvítězil.