Novela horního zákona má zrušit možnost vyvlastnění pozemků nad zásobami uhlí, ovšem v listopadu neprošla přes prezidentskou kancelář. Klaus ji odmítl podepsat s tím, že jde o zásah do výhradního práva státu na nerostné bohatství.

Novelu, kterou schválila sněmovna a Senát, odmítala ale opoziční ČSSD. Její senátoři pak měli podobný názor jako Klaus. Nakonec se jim ale nepodařilo změnu odmítnout.
 
Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) normu ovšem označoval za mezikrok. Do konce roku prý předloží vládě obsáhlejší změny horního zákona, která má zachovat vliv státu na těžbu a využití strategických surovin včetně uhlí. Tato úprava má podle ministra řešit i otázku případného vyvlastňování.

„My jsme slíbili, že než se bude hlasovat o tomto zákoně, představíme vám věcný návrh velké novely horního zákona. My jsme tak minulý týden učinili a ten věcný záměr, který byl představen, je postaven na tom, že by v horním zákoně měly být definované tzv. strategické nerosty. Těch by mělo být někde do deseti. Jsou to skutečně ty, které rozhodují o energetické soběstačnosti, bezpečnosti a prosperitě státu. Mezi ně by patřilo černé a hnědé uhlí," uvedl dnes ve sněmovně Kuba.

Podle výtek Klause by se vláda schválením novely připravila o významný nástroj energetické politiky a otevřela by cestu ke spekulacím s pozemky. Prezidentovo veto ještě mohla přehlasovat Poslanecká sněmovna, což také učinila.
 
„Zrušení institutu vyvlastnění představuje mimořádný zásah do samotné podstaty horního zákona, který jako jediný stanoví, že vyhrazené nerostné bohatství je vlastnictvím státu, bez ohledu na to, kdo je vlastníkem pozemku nad dotyčným ložiskem," uvedl na stránkách Pražského hradu prezident 19. listopadu.

Reakce jsou hlavně na Ústecku

Novela horního zákona budí rozporuplné reakce hlavně v Ústeckém kraji - usilují o ni odpůrci těžby hnědého uhlí a stoupenci vládních stran, naopak levice se zasazuje o další těžbu i za cenu bourání obcí. Proti novele demonstrovali na konci října v Praze odboráři z těžební společnosti Czech Coal, kteří se obávají, že zákon způsobí zánik pracovních míst.
   
Vyvlastnění by do budoucna mohlo hrozit občanům Horního Jiřetína, Černic a Karviné. Lidé žijící v oblastech těžby uhlí jsou nyní chráněni územními limity. Ty by však mohly v příštích letech přestat platit. Zrušení možnosti vyvlastění jim má přinést větší jistotu, že o svůj majetek nepřijdou. Podle vlády také vlastníci domů a pozemků získají novelou lepší možnost domoci se řádného odškodnění nebo finančního vyrovnání.

Poslanec Milan Šťovíček (dříve VV), který je současně starostou těžbou ohroženého Litvínova, již dříve odmítl, že by vláda tuto novelu předložila výměnou za to, že podpoří církevní restituce. Dnes řekl poslancům, že lidé v Horním Jiřetíně, Litvínově a nejméně dalších 30 městech v Ústeckém kraji stejně jako na severu Moravy nejsou žádní spekulanti, ale normální občané, kteří brání své domovy.
   
K normě promluvilo za sněmovním pultíkem mnoho poslanců. Například Kateřina Konečná z KSČM řekla, že novela znamená prosazení jednoho lobbistického zájmu nad zájmy společnosti. Jan Kubata (ODS) vyzval pak ostatní poslance, aby se nestrašili tím, že když novelu schválí, uhlí se zcela přestane těžit.

Zákon podpořilo celkem 120 poslanců, vedle vládní koalice pro něj hlasovalo i šest sociálních demokratů, všichni poslanci VV a dva nezařazení poslanci, kteří byli původně zvolení za ODS.
   

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.