Například předsedkyně Suverenity Jana Bobošíková ParlamentnímListům.cz přiznala, že se stalkingem má vlastní, velmi intenzívní zkušenost. "Ano, setkávám se s ním. Je hned několik telefonních čísel, z kterých mně chodí různé vzkazy ve dne v noci. Jednou chválí, po druhé mně nadávají, někdy píšou něco, co vlastně ani nechápu a vede mě to i k úvahám, zda ti, co je píšou, jsou zcela duševně zdrávi,"  prozradila na sebe Bobošíková.

Čtěte také:

• Bobošíková: Zkušenosti z krizového centra využijeme při tvorbě sociálních zákonů

Jak dodala, chodí jí různé zprávy emailem i sms. Jedna z těch osob, která ji takto zásobuje, je velmi vytrvalá. "Někdy mně z jednoho čísla přijde denně i 50 sms. Zatím z toho necítím nic, co by mě snad ohrožovalo, proto jsem se s tím neobrátila ani na policii. Obávám se, že se tyto záležitosti stejně velmi složitě řeší. Dokonce jsem rozhodnutá, že si nenechám změnit ani telefonní číslo. Mám ho dlouho, všichni vědí, že je mé a nemíním proto sobě ani druhým ještě dál komplikovat život. Úporné esemesky tedy ignoruji," řekla ParlamentnímListům.cz na téma stalking vlastní zkušenost Jana Bobošíková. Ne každý však může na stalking pohlížet stejně jako ona, pro mnohé je totiž daleko silnější a nebezpečnější.

Čtěte také:

•  Kdo Kočí nainstaloval štěnici? Policie netuší a případ odkládá

Kočí: Sledována jsem už od března, zabývá se tím policie

Nepřímo o stalkingu může hovořit i vyloučená poslankyně Věcí veřejných Kristýna Kočí. I když ji otázka na toto téma, jak se dalo čekat, příliš nepotěšila, nakonec pro ParlamentníListy.cz na toto téma prostřednictvím sms napsala: "V mém případě jde o nemístný dotaz. Od konce března čelím neustálému obtěžování, sledování, porušování osobní svobody, včetně stěnice v mé ložnici. Dochází tedy k opakovanému porušování mých osobnostních práv. A je tedy jedno, zda se jedná nebo se to posuzuje jako stalking či cokoli jiného. Konkrétní případy jsou však součástí policejního vyšetřování, proto je nemohu blíže specifikovat."

Čtěte také:

•  FOTO Kočí nahoře bez. Chtějí mě zdiskreditovat, říká poslankyně

Stalkery je třeba zavírat do vězení a vazby. Jinak obětem hrozí smrt

Své o sledování ví také například ředitelka organizace Bílý kruh bezpečí Petra Vitoušová. Ta každé zpřísnění zákonů v tomto ohledu vítá jako krok k lepšímu. Přesto upozorňuje na jeden zásadní problém - a to ten, že pokud nebude stalking rovnou hodnocen jen v jedné rovině - nikoli horní a dolní sazbě, vždy bude riziko, že bude končit pro oběti tragicky. "Je potřeba, aby stalkeři byli bráni do vazby, aby zákon umožňoval jejich potrestání v horní hranici, aby jim nebyly ukládány pouhé alternativní tresty. Pokud nebudou snahy o zpřísnění i v této oblasti, budou nadále umírat lidi," apeluje na zákonodárce Vitoušová.

Čtěte také:

•  Přísnější zákon o stalkingu? Ano, co nejdříve!

Bílý kruh bezpečí, organizace, která pomáhá obětem trestných činů, přitom tlačil politiky na zařazení stalkingu do českých zákonů již od roku 2004. Jejich snahy byly však vyslyšeny až v roce 2010, to od 1. ledna začal zákon trestající stalking platit. Člověku, který však svoji oběť pronásleduje, hrozí nyní maximální trest ve výši jednoho roku.

Dvě procenta stalkingu končí smrtí. Přesto je v českých zákonech až od loňska

"Je třeba mít na paměti to, že u dvou procent pronásledovaných obětí končí stalking jejich smrtí. Nyní, když je komunikace po internetu, pronásledování obětí to jen ulehčuje. přitom oběť je skoro bezbranná. Dřív musel stalker zaplatit aspoň za známku, dojít na poštu, dnes škodí v klidu z druhého konce republiky - poškozuje oběť v zaměstnání, v dalších sociálních vazbách, škodí jí i v případných dalších partnerských vztazích. Není divu, že i samotné oběti jsou vystaveny v důsledku často i několikaletého stíhání riziku sebevraždy. Přitom ti, co stíhají, jsou z 50 procent většinou bývalí partneři, kteří nejsou schopni unést to, že vztah skončil. Velkým pojítkem stalkerů a obětí bývá také to, že oběť nejprve v soužití s nimi trpěla domácím násilím a když se odhodlala odejít, je pronásledována," popisuje praxi pro ParlamenníListy.cz Vitoušová. Jak dodává, v praxi bohužel často narážejí i na to, že lidé, kteří se na ně obrací, nakonec skončí zavražděni. Připomíná i příběh ženy, která doplatila na to, že byla přátelská ke kolegovi v zaměstnání.

Čtěte také:

•  Senátoři poslali návrh o stalkingu do druhého čtení

"Ten si její přátelskost, kterou měla v povaze, vyvsvětlil jinak a začal ji pronásledovat. Nepomohlo ani, že byl propuštěn z práce, byl tou ženou doslova posedlý. Pomáhali jsme, jak to šlo, apelovali jsme na to, aby byl stalking samostatně zařazen mezi trestné činy, ale nic nepomohlo. Ta mladá žena byla nakonec zavražděna - přestože jsme se snažili my i ona dělat maximum pro její ochranu. Zákon ovšem v té době víc nedovoloval. Bohužel, těch případů jsme v praxi zažili víc," konstatuje smutná fakta Petra Vitoušová s tím, že k hlavním atakům vůči oběti dochází často právě v době, kdy je stalkerovi již uložen trest (ovšem ne nepodmíněný, ale alternativní), či není pachatel vzat před nástupem do vězení do vazby.  

Každý sedmý Čech stalking zná na vlastní kůži 

Podle senátora ČSSD Marcela Chládka má v Česku prý s nebezpečným pronásledováním nebo stalkingem zkušenost zhruba každý sedmý Čech. Dokládá to mimo jiné tedy i to, že přece jen nějaké statistiky v této oblasti i u nás existují.

"Není výjimkou, že jsou oběti stalkerů dohnáni až k sebevraždě. V dalších případech dochází k poškození profesní kariéry či rozvrácení rodinného a osobního života pronásledovaného. Drzost stalkerů nezná mezí, proto jsem se rozhodl přijít s právní úpravou, která zjednoduší postihování tohoto nebezpečné pronásledování," řekl pro ParlamentníListy.cz Chládek.

Podle něj si oběti stalkingu přitom většinou vůbec neuvědomují závažnost situace a nebezpečné pronásledování považují za pouhou zhrzenost, žárlivost či jiné projevy lidského chování v krizových životních situacích.

"Základní změnou v navrhované novele by tak mělo být už samotné nahlížení na základní podmínku pro určení, zda jde o stalking, či nikoliv. V současnosti totiž musí jednání stalkera vzbuzovat důvodné obavy o život a zdraví oběti. V upravené verzi by měl být směrodatný i fakt, zda útoky stalkera omezují oběť v jejím obvyklém způsobu života. Už tato skutečnost by měla být dostatečným důvodem k zahájení trestního stíhání. Čím déle je totiž oběť stalkingu vystavena, tím více je zasažena její psychika, přičemž ohrožení života či zdraví - tedy projevy, za které je dnes stalking trestně postižitelný - přichází většinou až jako poslední fáze tohoto nebezpečného jednání," konstatuje dále Marcel Chládek s tím, že postih za stalking by se měl zvýšit dvojnásobně. Tedy s možností až dvou let vězení.

Stalking může oběť zničit i finančně

Připomíná dále, že problematika stalkingu je totiž velmi široká a je třeba ji v zákoně lépe specifikovat. "Ve svém návrhu tak definuji další dva typy jednání, které mohou být posuzovány jako trestný čin stalkingu. Ten se totiž netýká pouze osobního jednání mezi zúčastněnými, ale z velké části zasahuje také do profesní sféry oběti. Pronásledovatel totiž v některých případech zneužije osobních údajů oběti a objednává na jeho jméno zboží a služby, nebo vytrvale poškozuje jeho jméno a jméno společnosti, za kterou jedná. Stalking tedy může ve svém důsledku oběti přinést i finanční újmu. I takové jednání by proto mělo být podle novely posuzováno jako stalking," myslí si senátor.

Čtěte také:

•  Chládek (ČSSD): Stalking nelze přehlížet. O pomoc volají stovky obětí

Stalking je opakované a stupňované obtěžování. Pronásledovatel při něm například zahrnuje svou oběť textovými zprávami, e-maily, telefonáty či nechtěnými dárky. Často také ničí věci oběti, popřípadě jí vyhrožuje násilím či dokonce smrtí. Psychologové to označují za psychoteror.  

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE