Vyslání vojáků zemí NATO na Ukrajinu? Takovou variantu prosazuje bývalý šéf Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen. Podle něho by některé členské státy Aliance měly k takovému kroku přistoupit v případě, pokud Ukrajina nedostane na červencovém summitu NATO ve Vilniusu bezpečnostní záruky.
„Pokud se NATO nedokáže dohodnout na jasném postupu pro Ukrajinu, je zde jasná možnost, že některé země podniknou určité kroky samostatně. Víme, že Polsko se velmi angažuje v konkrétní pomoci Ukrajině. A nevylučoval bych možnost, že se Polsko v této souvislosti zapojí ještě silněji na národní úrovni a budou ho následovat pobaltské státy, možná včetně možného nasazení vojáků na místě,“ sdělil Rasmussen britskému deníku The Guardian.
V případě, že by Ukrajina o takovou pomoc požádala, šlo by prý o zcela legální rozhodnutí. „Myslím, že Poláci by vážně uvažovali o tom, že by šli do akce a sestavili by koalici ochotných, pokud Ukrajina ve Vilniusu nic nezíská. Neměli bychom podceňovat polské pocity, Poláci mají pocit, že západní Evropa příliš dlouho neposlouchala jejich varování před skutečnou ruskou mentalitou,“ dodal Rasmussen.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka