Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.), Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, Miroslava Kalouska (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Karla Schwarzenberga (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Jiřího Zlatušky, Luďka Niedermayera, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.) (+z 11.12) Marka Ženíška (z 12.2.)+ (z 26.1.) (+ ze 14.1.) Jana Zahradila, Miroslavy Němcové , Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Martina Bursíka (z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Ivana Gabala (+ 21.11.), Karla Svobody, Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) , Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Romana Jocha (ze 14.1.) (+ 8.12. + 11. 9 +ze 7. 8.) Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Mariana Jurečky, Jana Šinágla, Martina Balcara, Jiřího Peheho (z 26. 11.) + (z 11.9.) + (z 30.7.) , Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) , Grigorije Paska (+21. 10.) Michaela Kocába (z 3.12.) (+ z 8. 11.+ z 5. 7. a 15. 3.), Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla, Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava Bartušky, Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Petra Gazdíka, Alexandra Tomského (+ 2. část), Jiřího Peheho (z 11. 9.), Jiřího Pospíšila,Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, Pavla Šafra, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Anatolije Lebeděva, Alexandra Kručinina, Jana Vidíma, Daniela Kroupy, Františka Bublana, Petry Procházkové, šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), či Džamily Stehlíkové (21.11.)
Jaké chyby dělá česká vláda v rámci postojů v kontextu dění na Ukrajině? S čím naopak souhlasíte?
Chyby české vlády do značné míry souvisí s chybnou politikou Evropské unie. Země EU dlouhá léta zneužívaly Ukrajinu jako levný zdroj pracovních sil a těžily z toho, že na Ukrajině fakticky drží moc korupční skupiny oligarchů, které vykrádají a vyprodávají levně zdroje a vlastní občany dohánějí až k masové ekonomické emigraci. Když Spojené státy investovaly do změny vlády a později i do násilného převratu na Ukrajině s cílem posílit svůj vliv na hranici s Ruskem, české vlády mohly a měly se znalostí věci zaujmout zdrženlivý a kritický postoj. Bylo přece stále víc zřejmé, že v případě voleb ovlivňovaných zvenčí nejde o demokracii, ale o pouhé střídání korupčních klanů. Pokusy Američanů i řady členských zemí EU o přeměnu Ukrajiny z mostu mezi EU a Ruskem v další součást západního impéria vedly k rozdělování obyvatel Ukrajiny a uvolnily z řetězu síly extrémního nacionalismu a fašismu. V době takto zvenčí podněcovaných sporů o směřování země pak eskalace konfliktu v Kyjevě za přímého vměšování USA a EU přerostla v násilí a rozvrat. Pokud nyní začíná česká vláda chápat, že přilévání oleje do ohně zvenčí strhlo Ukrajinu do občanské války, silně přiživené mizernou politikou EU, která ohrožuje celou Evropu, pak je to pozdní reflexe. Jde teď alespoň o to, aby to byla dostatečně věrohodná reflexe a aby se česká vláda sama i prostřednictvím zastoupení v EU a NATO postavila proti dalšímu podněcování a udržování konfliktu, na kterém tratí Ukrajina, celá Evropa a na kterém vydělávají jen Spojené státy.
Jaký předpokládáte další vývoj konfliktu na Ukrajině? Bude udrženo příměří?
To záleží na tom, zda bude schopna Evropská unie čelit ekonomickému a politickému zájmu Spojených států na udržování uvedeného konfliktu a na konfrontaci s Ruskem. Podstatné je i to, že není možné mlčet k výzvám zabíjet Židy, Poláky a Rusy.
Na konferenci o bezpečnosti vyzval náčelník Generálního štábu Armády ČR Petr Pavel: „Bez toho, že budeme nazývat věci pravými jmény, nedá se posouvat dál. Často přivíráme oči před tím, co se u nás děje. Jsme pod čarou ponoru a na palubě se pořád ještě tancuje. Promiňte mi tu narážku, říká se, že bude líp, místo abychom přiznali, že nebude. Měli bychom vidět dál než za horizont dalších voleb a překonat hranici politikaření.“ Co si o tom myslíte?
Mnoho lidí očekávalo, že po letech balancování na hraně atomové katastrofy a všeobecné militarizace života bude po pádu berlínské zdi následovat období míru, vzájemně výhodné spolupráce a hledání racionálních východisek k problémům současného světa. Události posledních let však dávají za pravdu těm, kteří upozorňovali, že cesta k tomuto cíli nebude vůbec snadná. Jinak řečeno, pokud nebudou Evropa a svět nakládat se svým potenciálem demokratičtěji, sociálně spravedlivěji a ekologicky šetrněji, pak hrozí katastrofy mimořádného rozsahu. To by si měli přiznat i ti, kdo na palubě potápějící se lodi stále ještě tancují.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá