Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský se v pořadu ČT Fokus Václava Moravce zamýšlel nad tím, kam se česká společnost za tři dekády od listopadového převratu v roce 1989 posunula. Závěr nebyl vůbec pozitivní. 

Podle Rychetského sociální propad značné části populace vytvořil živnou půdu pro šíření strachu. Ze společnosti se prý úplně vytratila základní zásada jako solidarita a humanismus. „To jsou už málem sprostá slova,“ myslí si.

Šéf Ústavního soudu je podle svých slov hluboce zklamán z absolutního odporu k přijetí jakékoli lidské bytosti, které utíká před terorem a násilím. Z obrazovky České televize pak Rychetský připomněl, že když v roce 1968 lidé prchali z tehdejšího Československa, byli na Západě vítáni s otevřenou náručí.

ParlamentníListy.cz se zeptaly politiků, jak Rychetského výrok hodnotí, a zda by skutečně Česká republika měla své striktní postoje ve věci migrace přehodnotit.

„Říkal jsem to celý čas a jsem vděčný, že to Rychetský se svou autoritou též prohlásil,“ potěšeně konstatoval čestný šéf TOP 09, exministr zahraničí a poslanec Karel Schwarzenberg.

S Rychetského postojem naprosto nesouhlasí poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna. „Pokud by Čechoslováci, utíkající po roce 1938, 1948 a 1968 ve svých nových zemích hromadně znásilňovali a vraždili místní ženy a děti, zakládali buňky KSČ či NSDAP, a pokud by po několik generací zatěžovali místní bezpečnostní, justiční a sociální systémy nesrovnatelně víc než původní obyvatelé a po několik generací by odmítali přijmout místní kulturu a zvyky, pokud by ve svých nových zemích páchali stovky a tisíce teroristických útoků, pokud by zakládali československé no-go zóny, ve kterých by prosazoval nacistické, nebo komunistické zákony – to znamená, že by se chovali stejně, jako se chovají imigranti ze zemí třetího světa pouze s tím rozdílem, že oni místo komunismu, či nacismu prosazují v evropských zemích islamismus – tak bych se nad slovy pana Rychetského zamyslel a řekl si, že má možná v něčem pravdu,“ uvažuje.