Jako by nestačilo, že při dopoledních interpelacích ve sněmovně pěkně „vyprášil kožich“ koalici a hlavně premiérovi Petru Nečasovi poslanec z ČSSD Miroslav Váňa. Tento poměrně slovně zkušený kritik Nečasova kabinetu dopoledne zabral plísněním vlády dlouhý čas, jeho kolegovi Ladislavu Šinclovi pak na kritiku kabinetu stačilo jen pouhých několik minut.

„Naše země chudne a spolu s ní chudne i stát. Například výsledky za první kvartál jsou tyto: Slovensko: plus tři procenta, Rakousko: plus dvě procenta....,“ vyjmenovával Šincl a tázal se, jak to, že všichni sousedé tzv. rostou, tedy roste v těchto státech HDP, ale ČR „klesá.“

Premiér Nečas na to odvětil, že údaje o růstu HDP jsou sice důležité, ale právě proto se vláda chce v příštích měsících zaměřit na prorůstovou agendu. „Důležité je tady třeba číslo chudoby,“ poznamenal premiér a pak sypal z rukávu jiné cifry, díky nimž je na tom naše země prý poměrně dobře.

Máme šestou nejnižší nezaměstnanost

„Nechtěli bychom mít polskou, maďarskou, nebo slovenskou nezaměstnanost. Máme šestou nejnižší nezaměstnanost v celé EU,“ zmínil kromě jiného.

"Máme výrazně nejnižší úroky na dluhové službě a tím šetříme peníze státu,“ poznamenal pak také Nečas a Šinclovi vyčetl, že jeho kolegové na krajích, tedy socialističtí hejtmani za tři roky zvýšili zadlužení krajů o padesát procent.

Mnoha ekonomickými čísly pak i dalším poslancům z ČSSD, kteří se také v interpelacích tázali vpodstatě na totéž, pak Nečas dokladoval, jak je na tom ČR ekonomicky stabilně.

John: Věděl jste, že Lessy bude obviněn, aniž byl vyslechnut?

Ani další interpelace Nečase nevyvedla z míry. Ta se přitom týkala odvolání Petra Lessyho z postu policejního prezidenta. Námitky proti odvolání totiž za sněmovním pultíkem vznesl předseda Věcí veřejných Radek John, který zdůraznil, že odvolání Lessyho proběhlo poněkud více, než nestandardně.

„Věděl jste, že Lessy bude obviněn, aniž byl vyslechnut? Následovala blamáž, že něco spáchal v Praze a bylo přitom doloženo, že byl v té době vzdálen 400 km,“ poznamenal přitom John.

• TÉMA: Konec Lessyho

Nečase ale vyvedlo z míry u Johna něco jiného a to jeho slovník. „Praskla návštěva na Úřadu vlády....Jak mohla prasknout? Měl byste volit méně expresivní slovník a měl byste se zamyslet, zda jste nepřebral svou ochutnávku oblíbených červených vín,“ káral pak premiér Johna. Kromě vzájemných slovních útoků ale tato interpelace téměř nic nevyřešila.

Nečas tepal oranžové hejtmany za zadluženost krajů

Nečas také zodpovídal dotazy ohledně hospodaření krajů. V této souvislosti pak vmetl poslouchajícím socialistům to, že se na krajích v době vlády ČSSD vyšplhal nejen dluh o 50 procent, ale v důsledku toho se prý nyní musí šetřit na neziskových organizacích, zatímco narůstají platy úředníků. Nejhorší ale podle něj je prý to, že bylo někde částečně omezeno, někde pak úplně zastaveno čerpání z evropských fondů. K tomu pak Nečas jmenoval třeba problém středočeského regionálního programu, a to kvůli kauze Davida Ratha. Poznamenal také, že přes 600 milionů korun bylo zde nesmyslně vydáno na proplácení regulačních poplatků.

„Jsou horší platy ve zdravotnictví a méně prostředků na sociální služby. Hlavně, že tam rostly platy. Já doufám, že se to změní a kraje zase budou po volbách vypadat jinak,“ udeřil pak na opozici Nečas, přičemž se ozval z lavice se svým hlasitým nesouhlasem socialista Richard Dolejš.

„Já si myslím, že pana Dolejše tady nemusíte utěšovat. Jeho zřejmě rozjařily vzpomínky na bohatýrské doby, kdy fungoval jako Rathova pravá ruka. Nechť si tady tedy bujaře ryčí a vzpomíná na ty bohatýrské doby,“ ironizoval pak premiér někdejší Dolejšovu funkci středočeského šéfa ČSSD.

Proti tomu ale podal námitku předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. „Já žádám, aby tady ta jména byla napříště jmenována celá, neboť tady je více poslanců stejného jména,“ zmínil k tomu předsedající schůze Lubomír Zaorálek. Komunisté totiž také mají ve svém středu poslance jména Dolejš, ale ten se jmenuje Jiří Dolejš.

Zadluženost krajů se podle údajů ministerstva financí zvýšila za vlád ČSSD z 14,5 miliardy na téměř 22,5 miliardy korun ke konci loňského roku, uvedl Bureš. Nečas to potvrdil s tím, že výdaje krajů vzrostly o téměř pět miliard korun hlavně kvůli nárůstu provozních výdajů včetně platových, snižovaly se naopak výdaje na neziskové organizace včetně škol.

"V loňském roce vydaly kraje na platy o 240 milionů korun více než v roce 2008, což znamená nárůst téměř o 11 procent, přičemž platy v organizačních složkách státu za období 2008 až 2011 klesly o osm procent," řekl také ve sněmovně Nečas.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.