Začal reakcí na Karla Schwarzenberga, který hovořil o mezinárodní ostudě pro Českou republiku. „Já nevím, kdo tu dělá větší ostudu České republice,“ poznamenal. Pak se s poslanci podělil o zážitek z četby německého tisku. „My v zahraničí sloužíme jako trpaslík pro obveselení, jako zdroj nečekaného humoru,“ uvedl, načež vzpomněl kauzy Jany Nagyové či opilého ministra Kalouska v rozhlase. 

„Oni nás berou tak, že se u nás dějí věci, které se v normální zemi nedějí. A my se tu hádáme, kdo za to může,“ rozčiloval se.

Pak namítl, že sněmovna je rozdělena a nedokáže se shodnout. „Rozdělení sněmovny na dvě poloviny nás nepohne ani o kousek. Máme před sebou rozpočet a já jsem velmi zvědav, kdo ho schválí,“ ptal se rozhořčeně Zaorálek.

„Zatím jsme se shodli pouze na tom, že pan Filip i pan Schwarzenberg čtou Masaryka. Ale jinak jsme se zabetonovali proti sobě,“ varoval dále. Když se takto chováme v problémech, jaké země má, tak je to podle něj směšné.    

„Jediná cesta je sednout si a hledat společně cestu,“ vyzval. "Když uděláme toto, tak splníme ten největší úkol, co máme - zabráníme ještě většímu rozbití země," dodal.

„V tomhle horkém létě trávíme čas tím, že se nehneme,“ hrotil Zaorálek své rozčílení.“ Pak vyzval poslance, aby se konečně vzpamatovali, a rázně opustil řečniště.