„Děkuji předsedovi Radku Johnovu za poměrně konkrétní rozbor zákona hodný zpravodaje,“ pochválil dnes za sněmovním pultíkem komunista Miroslav Opálka to, že Věci veřejné byly ochotné při hlasování v prvním čtení říci zákonu o majetkovém přiznání ano.

John totiž ve své řeči kromě jiného vysvětloval, proč právě VV pro tento zákon – byť předložený komunisty – chtějí zvednout ruku.

„To je přesný obraz této země, slabého státu, který nikoho nebuzeruje. Nebuzeruje lumpy, nebuzeruje zločince, nebuzeruje ty, kteří nás okradli o stovky miliard, nebuzeruje ty, kteří přidávají metylalkohol do alkoholu, nebuzeruje organizátory hazardu...Proto je dnešní situace po kauze metylakohol taková – prostě je tu slabý stát. A majetkové přiznání je v dnešní době velmi účinné. Dnes je proto nejnutnější ho přijmout, než kdykoliv jindy,“ zmínil John ke svým argumentům.

Podle něj je ale norma předložená komunisty mírnější, než ta z dílny VV. „Lepší malý krůček k objasnění, než žádný. Návrh se vztahuje jak na právní, tak fyzické osoby, což vítáme,“ osvětlil dále John spokojenost Věcí veřejných.

Jeden z předkladatelů zákona Jiří Dolejš (KSČM) dnes mimo jiné zdůraznil, že jde o pátý pokus komunistů a logicky se návrh vyvíjel tak, jak se vyvíjel i právní řád, aby byl konzistentní se schválenými právními normami. Majetková přiznání by dle něj omezila daňové úniky.

„Jde o zákon o majetkovém přiznání, který zakládá povinnost, to slovo povinnost bych zdůraznil, přiznat majetek a to, že ta povinnost se vztahuje pouze na majetné, vyplývá z logiky věci. Není to žádné diskriminační opatření. Prostě když máte majetek nicotný, logicky se to na vás nevztahuje,“ řekl Dolejš svým kolegům zpoza debatního pultíku.

Rekonstrukce majetkových poměrů občanů z rejstříku nepostačuje

Povinné přiznání majetku komunisté prý předkládají proto, že rekonstrukce majetkových poměrů občanů ze stávajících rejstříků, popř. na základě zákona o střetu zájmů, nepostačuje a nepokrývá potřebu jak boje s daňovými úniky, tak proti sporným majetkům.

„Podstata toho návrhu je stále stejná, čili buď chceme povinné majetkové přiznání pro majetné osoby, nejenom pouze pro politiky nebo některé vybrané kategorie, anebo nechceme. A pokud ho nechceme, tak musíme nahlas říci, proč ho nechceme a nevymlouvat se na problémy legislativního či jiného charakteru, protože ty nepochybně se dají řešit v následujících čteních, popřípadě ti, kteří přicházejí s podobnými iniciativami, mohou se navzájem inspirovat a dovést tento boj do úspěšného konce. Zkrátka ten, kdo chce, hledá způsob. Ten, kdo nechce, hledá důvod. Je to staré, ale platí to,“ řekl dále Dolejš.

Je ta Peake rozrajcovaná?

U debatního pultíku se pak k normě vyjadřovala jak opozice, tak koalice. Dokonce došlo i na slovní přestřelku kolem toho, zda je místopředsedkyně vlády Karolína Peake z normy rozrajcovaná, či ne. Debatu si na toto téma "střihnul" místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD).

"Říká sice, že je rozrajcovaná, ale ve skutečnosti není rozrajcovaná, je úplně chladnokrevná. Paní místopředsedkyně Karolína Peake je jiný erotický typ, ve skutečnosti tady zcela chladnokrevně, frigidně zastavuje cokoliv, co se korupce týká. Ona se tváří, že je rozrajcovaná, ale je úplně chladnokrevná,“ poznamenal Zaorálek.

Jeho útočná slova se ale vůbec nelíbila „topkaři“ Františku Laudátovi, jenž Zaorálka káral za to, že v jiné kultivovaní zemi by takováto debata nebyla možná. "Já si nemyslím, že by tady někdo měl dělat rádoby vtipné poznámky, dokonce se sexuálním podtextem. V kultivovaných zemích byste v politice skončil na hodinu," řekl Laudát.

Podle vicepremiérky Peake (LIDEM) totiž provází institut majetkových přiznání řada problémů. Zmínila se o možné retroaktivitě, která je protiústavní. Naopak pokud by přiznání zahrnovala jen přírůstky majetku od jejich platnosti, podle Peake by se legalizovaly majetkové přesuny z minulosti. Upozornila navíc na ústavní princip rovnosti vlastnictví.

Podle šéfa poslanců ČSSD Jeronýma Tejce by i poctiví bohatí lidé měli mít zájem na zavedení majetkových přiznání. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka pak před poslanci slíbil, že až bude mít ve sněmovně většinu levice, přiznání prosadí.

Lidé by museli přiznat majetek v hodnotě nad dvacet milionů

Pokud by předloha platila, lidé by museli přiznat majetek v hodnotě nad dvacet milionů korun, firmy nad 50 milionů korun. Majetek pořízený z nezdaněných peněz by úřady zdanily sto procenty a podaly by podnět policii. Návrh KSČM předpokládá, že bohatší lidé a firmy by museli podávat přiznání pravidelně. V případě, že by tak neučinili, hrozila by jim podle předlohy až milionová pokuta.

Do přiznání by se neměly zahrnovat například osobní movité věci kromě vozidel, lodí a letadel, obvyklé vybavení domácností a dědictví. Předloha stanoví také způsob oceňování majetku včetně zahraničního.

Norma Věcí veřejných je odlišná. Lidé a firmy by podle ní museli přiznávat nabytí nemovitostí za více než 20 milionů korun v jednom roce, u ostatního majetku by byla hranice pětimilionová. Nejvyšší sankcí by bylo propadnutí majetku získaného z nezdaněných peněz státu a trestní postih.

O zákonu vůbec nehlasovali

Naposledy se ve sněmovně debatovalo o zavedení majetkových přiznání loni v prosinci. Sněmovna tehdejší koaliční většinou ODS, TOP 09 a Věcí veřejných zamítla předlohu ČSSD rovněž už v prvním čtení.

Pravice dnes podala návrh na zamítnutí normy už v úvodním prvním čtení. Zpravodaj Pavel Svoboda (ODS), jenž návrh na zamítnutí podal, označil předlohu za opoziční evergreen. "Buzeruje pouze určitou skupinu lidí naší společnosti," prohlásil Svoboda.

Kdy bude diskuse pokračovat, není jasné. Poslanci totiž dnes jednali jen do 14:00 hodin a poté - podle dohody poslaneckých klubů - se rozešli domů, aniž by o zákonu hlasovali.