Sněmovní volební výbor, který má v gesci veřejnoprávní média, v půli května po veřejných slyšeních vybral z několika desítek uchazečů výsledných patnáct jmen, z nichž by ve středu plénum Sněmovny mělo zvolit pět nových radních.
Jste pro razantní navýšení výdajů na obranu?Anketa
Přesněji řečeno čtyři členy Rady ČT na celé šestileté funkční období a jednoho člena, jehož mandát potrvá pouze čtyři roky. Jde o náhradníka za ekonomku Hanu Lipovskou, kterou poslanci loni v září odvolali poté, co se rozhodla kandidovat za politický subjekt tehdejšího poslance Lubomíra Volného.
Poslanci budou ve středu volit na několikátý pokus, neboť při předchozích volbách nakonec padly koaliční dohody a někteří vládní poslanci nedali v tajné volbě své hlasy předem smluveným kandidátům. Šlo o první výrazný kolaps vládní většiny, kdy ani přes spolehlivou převahu 108 hlasů nedokázala pětikoalice hned dvakrát prosadit vlastní kandidáty.
Hrozí stejný problém i nyní? Teoreticky to možné je, i když to podle informací redakce je daleko méně pravděpodobné. Minule hlavně některým poslancům ODS a KDU-ČSL vadila kontroverzní jména jako Zdeněk Šarapatka či Monika Pajerová a jiní. Byli naštvaní, že se vedení stran pětikoalice dohodlo, aniž jim to předem někdo oznámil. Poté, co někteří poslanci viděli jména, která mají při tajné volbě zaškrtnout na volebních lístcích, zhrozili se a do volby radních „hodili vidle“. Situace je podle našich zjištění od několika poslanců a jejich asistentů vyhrocená i teď a vládní pětka nemá nic jisté.
Z opozičních lavic se ozývají varování, že při současné hospodářské situaci České televize by do Rady ČT měli usednout spíše ekonomové či právníci a nikoli jen kulturologové či teoretici umění, byť jde samozřejmě o pouhé doporučení či přání. Zákon o kompetenci radních v tomto smyslu nic neříká. Jak už sama ČT přiznala, v rozpočtu na příští rok jí chybějí nemalé prostředky a na příští dva roky neplánuje žádné větší programové projekty. Managementu prý v rozpočtu chybí 500 až 800 milionů korun, tedy zhruba deset procent, což má ohrožovat i samu existenci řady tvůrčích skupin. Přeloženo do běžného jazyka by nedostatek peněz mohl přinést i propouštění.
Fotogalerie: - Čaputová se Zemanem v Muzeu
Pikantní je, že vedení ČT v posledních letech jakékoli náznaky finančních problémů odmítalo a tvrdilo, že veřejnoprávní televize je v dobré ekonomické kondici, což mělo dokládat i „vyrovnané“ hospodaření. Jenže kritici i z řad ekonomů dlouhodobě varovali, že reálně jsou po celé roky rozpočty ČT v minusu a management pouze tyto „díry“ lepí z finanční rezervy vytvořené předešlým šéfem televize Janečkem. Tento mnohamiliardový rezervoár však bude brzy zcela vypuštěný a nebude z čeho rozpočty vylepšovat. Možná právě to může souviset s přiznáním nedostatku financí.
Je nejvýš pravděpodobné, že i někteří vládní poslanci budou při volbě nových radních přihlížet k těmto okolnostem. Do toho přišla informace, kterou se prý vedení ČT snažilo utajit před Radou ČT i veřejností. Jedná se o exekuční řízení, které proti České televizi vede Exekutorský úřad z Plzně. ParlamentníListy.cz mají k dispozici příslušnou dokumentaci, ale kvůli ochraně osobních údajů ji nebudou zveřejňovat.
„Důvodem je prohraný soudní spor a neochota vedení České televize podrobit se pravomocnému soudnímu rozhodnutí. Proto byla nařízena exekuce. Případ začal v době covidu, kdy štáb ČT proti vůli sokolovské nemocnice natočil pacienta na dýchacím přístroji. Přes zákaz nemocnice. Natočili ho včetně displeje s jeho jménem, rodným číslem, záběry plic atd. Dlouho to pak používali jako ilustrační záběry. Ten pacient se ale z covidu dostal, šíleně se naštval a začal podnikat kroky. ČT se mu sice omluvila, ale podle něho to nestačí a požadoval vyrovnání. Soud opakovaně řekl, aby mu zaplatili za újmu, což ČT stále odmítá, a soud to nakonec předal exekutorovi a televize dává různé rozklady a de facto obstruuje. Jsou zvyklí protistranu utahat, aby to nakonec vzdala, protože sami mají právní oddělení a prostředky. Jenže tento člověk se podle všeho nehodlá vzdát a České televizi hrozí zablokování všech účtů, a tím i nemožnost vyplácet výplaty atd. Nakonec to televizi prý může stát hodně, protože ten poškozený je úspěšný podnikatel a může požadovat mnohamilionovou náhradu škody,“ prozrazuje pro ParlamentníListy.cz zdroj blízký veřejnoprávní televizi, který je dobře obeznámený s případem. I tato kauza může jistě poslance před volbou nových radních zajímat.
Jste pro schválení „manželství pro všechny“?Anketa
Nadcházející volbu chybějících pěti radních ČT pro ParlamentníListy.cz komentuje zkušená mediální analytička Irena Ryšánková. Zajímalo nás, nakolik mohou být účinné obstrukce ze strany opozice nebo zda očekává opět i „zrádce“ z řad koalice.
„Současná opozice na rozdíl od současné koalice (bývalé opozice) volby radních neobstruuje. Je možné, že se koalice pokusí prosadit veřejnou volbu, kterou pamatuji jednou, na výslovnou žádost kandidáta Rady ČRo Štěpána Kotrby. Jednací řád to umožňuje a Sněmovna je suverén, který může porušit zvyklost jednat o personáliích tajně. Ale pokud se tak stane teď, zavánělo by to onou příslovečnou ‚účelovkou‘ a mohlo by to být chápáno jako nátlak na poslance, kteří by tak necítili, že mohou svůj mandát vykonávat nezávisle. Ano, je možné, že volba opět pohoří. Ale pak to asi nebyli ti praví lidé v té pravé době a volba se bude opakovat. Taková je demokracie,“ sděluje nám.
Z patnácti „finalistů“, kteří prošli sítem volebního výboru, je podle Ryšánkové nejvýraznější Vlastimil Ježek, který byl ředitelem rozhlasu a poté ředitelem Národní knihovny. „Ví tedy, jaké to je řídit obrovské instituce a jaké mají zákonitosti. Dalším praktikem je Milada Richterová, letitá rozhlasačka, která si vyzkoušela práci i v soukromých médiích a byla členkou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Má tedy přehled o zákonitostech dějů a mantinelech médií veřejné služby. Vratislav Dostál už v radě jednou byl a sama jej vnímám spíše jako levicového mudrlanta a představitele dávno minulé sobotkovské éry. O Bobu Kartousovi vůbec nemluvím, představitel ‚českých elfů‘? Člověk, který vyplňuje volný čas tím, že udává lidi na sociálních sítích, a je na to hrdý? Nemyslím, že to je zrovna morální profil, který bych v radě chtěla mít,“ míní analytička.
Upozorňuje dále, že rada je kontrolní orgán a z této podstaty nemá k ničemu v ČT přispívat. „Má zabraňovat nevyváženosti a nehospodárnosti. S nevyvážeností zpravodajství toho mnoho asi nenadělá, když nechce řešit stížnosti. Zdá se, že redakce zpravodajství je vůči jakékoliv kritice imunní a agresivně se hájí, a to i v situacích, kdy by nebyla ostuda přiznat chybu. Rada má jediný nástroj: konstatovat porušení zákona či kodexu konkrétní osobou v konkrétním místě konkrétního pořadu, která se tímto dopustila porušení povinností daných jí zákoníkem práce. Při opakovaném porušení jde navíc o přísnější paragraf zákoníku práce a důvod žádat ředitele o personální opatření. V případě nespokojenosti s nečinností ředitele mu lze nepřiznat odměny anebo ho lze odvolat. Na nehospodárnost není místo. Inflace poplatkové příjmy televize drasticky snížila a ceny energií letící nahoru dílo zkázy dokonávají. Nikdo v této zemi nežije dnes z příjmů čtrnáct let starých. Inflace za tu dobu dosáhla 65 procent,“ připomíná Ryšánková a závěrem se pozastavuje nad volbou generálního ředitele ČT, ke které dojde v příštím roce.
„Více než rok, který do volby nového ředitele zbývá, je velmi dlouhá doba a situace se může nejrůzněji měnit. Ano, Petr Dvořák má podle všeho chuť jít do třetího období. Nedivím se. Pominu-li jeho konflikt s veřejností ohledně vyváženosti zpravodajství a publicistiky, je to silný manažer silné veřejné instituce. Otázek je ale mnoho – bude mít chuť řídit televizi potácející se periodicky na hraně ekonomické zkázy (protože hezkých řečí politiků se nenají), kdy bude stát třeba před nutností rušit některé kanály, které si diváci oblíbili? Co když projde ten zákon, po němž touží zejména senátoři, a navolí mu tam radu, která mu nejen že nebude nakloněna, protože Senát už bude v jiném složení, ale bude přímo nepřátelská? Co když bude krize taková, že budou předčasné volby? Co když se objeví jiný a mnohem silnější ‚vládní‘ (čti poslušný) kandidát? A v neposlední řadě, co když jej za něco vymění? Neznámých je příliš mnoho a volba je daleko,“ je přesvědčena Irena Ryšánková.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
