Svoboda chce této situaci předejít, proto navrhuje, aby katolíci udělali vstřícné gesto vůči společnosti a platy duchovních nehradili z restitucí, ale vybírali na ně sami mezi sebou. Vychází z názoru, že pokud je Česká republika právním státem, nemůže již schválené řešení, které nezpochybnil ani Ústavní soud, měnit.

Stát musí dohodnuté řešení respektovat a hájit

„Restituce jsou vyřešeny a právní stát musí toto řešení respektovat a hájit. Není možné v právním státě říkat, my jsme teď vyhráli volby a my si to nepřejeme. Církve nabyly svá práva podpisem soukromoprávní smlouvy, nabývají tedy majetek v dobré víře, a to se musí držet,“ je přesvědčen dlouholetý lidovecký politik. Ale obává se, že ČSSD a ANO slíbily voličům, že schválené řešení, k němuž přistoupila Nečasova vláda, ještě změní, a pochopitelně chtějí své sliby splnit. Ale Svoboda nepředpokládá, že by církve se státem uzavřely novou dohodu, že by se dobrovolně vzdaly nabytých práv nebo že by dobrovolně přijaly nějaká jejich omezení. „To je přetěžký úkol, ne-li nemožný,“ podotkl pro ParlamentníListy.cz lidovecký politik.

Věřící by projevili vnitřní soudržnost a sounáležitost s církví

Jediná šance, jak přispět k lepším vztahům církve a politických stran, které nesouhlasí s přijatým řešením, i k lepšímu obrazu církve v očích veřejnosti, je podle Cyrila Svobody právě v tom, aby církve samy přišly s nějakou nabídkou řešení. „Nepochybuji o tom, že placení církve sebe samou představuje řešení lepší, než aby stát zasáhl do probíhajícího vydávání majetku nebo do výplaty náhrad za nevydaný majetek jinak, například tím, že majetkové převody vyplývající z narovnání vztahů s církvemi zdaní,“ vysvětlil Svoboda. Tím by věřící prokázali vnitřní soudržnost a sounáležitost se svou církví i schopnost spoléhat sami na sebe. Na oplátku by pak bylo možné žádat, aby ČSSD a ANO do už přijatého řešení nijak nezasahovaly.

Třicet let je dlouhá doba, může se stát cokoli

Navíc bývalý vrcholný politik přiznává, že na tak dlouhodobé řešení, s jakým počítá zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi, nelze spoléhat. „Třicet let je dlouhá doba, může se stát cokoli. Nevíme, jak bude naše země, Evropa ani svět vypadat. Představte si, že přijde něco jako řecká krize, zasáhne Mezinárodní měnový fond a udělá opatření, která všechny dosavadní závazky změní. Kdyby se sáhlo na všechno jako v Řecku, zasáhne to řadu práv nabytých v dobré víře, nemůže to být selektivní opatření. Zkrátka nevěřím na finanční plnění na třicet let, peníze nejsou takovou jistotou,“ upozornil na možné problémy, protože do roku 2043 se toho může stát mnoho. I sedmnáct let na výplatu příspěvku státu považuje za příliš dlouhou lhůtu. Proto radí, aby věřící raději spoléhali sami na sebe.

Přispívat mohou nejen věřící, ale i sympatizanti

Ve svém návrhu vychází bývalý významný politik z tří kruhů. „Jeden kruh jsou lidé, kteří jsou uvnitř církve a vědí, jaké jsou potíže, druhý kruh - to je největší počet křesťanů, jsou ti, kteří chodí do kostela, když jim to vyjde, jednou za čas. A ti ani nevědí, jaké jsou vnitřní potřeby církve. A pak jsou ti, kteří jsou jen sympatizanti. Když se zavede systém nějakého pravidelného přispívání, tak ze všech těchto tří kruhů můžeme dostat peníze, protože všechny tři okruhy lidí jsou ochotni něco přispět, ačkoli nebudou nikdy chodit pravidelně do kostela nebo do synagogy či modlitebny,“ poznamenal.

Nejde o nový nápad

Cyril Svoboda zdůraznil, že jeho nápad není nový, přišel s ním poprvé už v roce 2007. Přiznává, že reakce byly negativní. „Ale proč se k tomu dnes zase nevrátit? Myslím, že nová vláda bude potřebovat nějaké gesto ze strany církví. Jde mi o to, aby nedošlo ke zdanění převodů, to by snížilo náhrady církvím,“ přiznal lidovec, že jeho hlavním cílem je, aby se na už schváleném postupu o vyrovnání státu s církvemi nic neměnilo.

Z restitucí by se neměly hradit platy duchovních

Z prostředků získaných restitucemi by se podle něj měly podporovat pečovatelské, vzdělávací a další činnosti církve prospěšné všem, jakož i údržba nemovitého i movitého majetku – kulturního dědictví. „Prostě získané prostředky z restitucí bychom my, katolíci, použili jen na to, z čeho má prospěch celá společnost, ne na platy duchovních,“ vysvětlil svou ideu.

Počet věřících klesá, ale neklesá počet kostelů

Neobává se Cyril Svoboda, že vzhledem ke klesajícímu počtu věřících v České republice příspěvky nepokryjí platy duchovních? „Tím, že klesá počet věřících, vznikne vážný problém, i když příspěvek nebude. Stejně se bez něj neobejdeme. Bude klesat počet věřících, ale počet kostelů neklesne,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Svoboda. A jde podle něj i o vnitřní svobodu, že se věřící uživí sami. „Samozřejmě je proti tomu jedna vážná námitka, že bohatý mecenáš může ovlivňovat i chování své církevní obce, že farář, kazatel, pastor bude opatrný kritizovat nějaký typ jednání, když bude vědět, že se proti určitému pravidlu chování prohřešuje jeho hlavní mecenáš, protože by riskoval, že přestane přispívat. Takové riziko tu být může, ale nechci ho přeceňovat,“ uvedl.

Nechce mluvit za KDU-ČSL

Zůstali by lidovci ve vládě, která by se rozhodla zdaněním převodů majetku ze státu na církve získat zpět část finančních prostředků? Lidovec Cyril Svoboda nechce vyslovovat žádný soud. „Nenesu zodpovědnost za naši stranu, proto nemohu mluvit za KDU-ČSL. Ten můj návrh je příspěvek do debaty, abychom našli nějaké řešení. Třeba se najde úplně jiné,“ prohlásil Cyril Svoboda.