„Rodí se konsensus, že parlamentní demokracie v současné podobě nemá další perspektivu a že země potřebuje změnu srovnatelně radikální, jakou byl rok 1989. To znamená naděje i rizika. Bude stačit vyměnit volební systém a některá další pravidla? Bude výsledkem přímá demokracie švýcarského typu? Nebo prezidentský systém á la Francie? Nebo diktatura prezidentů opírajících se o lidové masy, jakou známe z Latinské Ameriky? Nebo vláda odborníků řízených z Bruselu? Změnu bychom neměli chápat jako něco fatálního. Od roku 1800 se v našich zemích objevil pouze jediný politický systém s životností delší než 30 let – marxistický socialismus. V rámci Rakouska a později Rakouska-Uherska se totiž fakticky vystřídalo několik politických režimů s různými ústavami. A je zbytečné ronit slzy za odcházející formou parlamentní demokracie,“ řekl ParlamentnímListům.cz Hampl.
Přinese nový režim stabilitu a spokojenost lidem?
Důležitější jsou podle Hampla jiné otázky - a sice, zda bude nový režim respektovat občanské svobody. Státní správa má podle něho přirozenou tendenci zvětšovat se, chovat se despoticky a ubližovat lidem. Jedním z cílů dobrého státního zřízení je podle něho zabránit těmto tendencím.
Základní otázky dneška podle něho jsou, zda bude možné vést v novém režimu obyčejný slušný život, zda vznikne takové prostředí, kdy bude možné bez překážek pracovat, učit se, pěstovat přátelství, budovat rodiny, zakládat firmy a hledat vlastní štěstí vlastním způsobem.
„Dá nám takovou stabilitu, abychom nemuseli žít v neustálém strachu z vpádu hordy nájezdníků – promiňte, spoluobčanů, kteří své mírumilovné náboženství praktikují uřezáváním hlav a jinými pokojnými metodami? Zkrátka, je zapotřebí znovu promýšlet základní ústavní otázky a na současné spory o pravomoci se dívat z tohoto pohledu,“ říká Hampl.
ODS a TOP 09 slaboduše pokřikují
Podle Hampla fakt, že Zeman jmenoval premiéra vlády odborníků Jiřího Rusnoka, obyvatelům České republiky nejspíš nepřinese žádnou viditelnou změnu – ani pozitivní, ani negativní: „Přímo volený prezident dělá přesně to, co se dá čekat od přímo voleného prezidenta. Využívá celý rozsah pravomocí, mistrně taktizuje a udržuje pohromadě koalici, která ho vynesla k moci.“ Lze se tedy prý domnívat, že jeho hlavním cílem bude zavést určitý systém a pořádek.
Takzvaná pravice, ODS a TOP 09, křičí, že jmenování Rusnokovy vlády je na hraně či za hranou Ústavy. Objevují se i přirovnání k únoru 1948. Není takové přirovnání přepálené? „Na to je jednoduchá odpověď. Pokud si někdo myslí, že prezident porušuje Ústavu, nechť ho žaluje u Ústavního soudu. Pokřikovat cosi o porušování Ústavy do médií, to je slaboduché. I proto, že to nikoho nezajímá. Až na tu partu lidí, která žije tím, zda má nějaký kavárenský intelektuál na vizitce 'docent' nebo 'profesor',“ odpovídá sociolog Hampl.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík