O zdanění náhrad, které dostávají církve od státu za majetek nevydaný v restitucích, budou poslanci opět jednat v úterý. Na březnové schůzi se k hlasování dvakrát nedostali. Zastánci zdanění říkají, že výše náhrad církvím byla nadhodnocená. Senát zamítl předlohu KSČM jako protiústavní. Pokud ji dolní komora potvrdí, což je pravděpodobné, spor se dostane k Ústavnímu soudu.

Zprávu NKÚ chce část opozice probrat kvůli tomu, že vyznívá vůči vládě kriticky. Stát podle dokumentu není schopen správně reagovat na změny ve společnosti, ať už jde o digitalizaci, zjednodušení daňových povinností, úspory energií, sociální bydlení či dopravu. Kabinet ANO a ČSSD už se proti zprávě ohradil dopisem. Ohledně Babiše by poslanci měli podle návrhu programu jednat o žádosti Evropské komisi, aby zveřejnila závěr šetření možného premiérova střetu zájmů v souvislosti s jeho bývalou společností Agrofert.

Mimořádná schůze se ale nakonec nemusí uskutečnit, pokud Sněmovna neschválí její navržený program. Navzdory tomu se předtím otevře prostor pro debatu, byť omezenou.

V úterý by poslanci mohli projednat v úvodním kole dvě senátní novely. V první z nich chce horní komora umožnit cyklistům na cyklostezkách a místních silnicích řídit jízdní kolo i v případě, pokud by měli v krvi do 0,5 promile alkoholu. Odpovídá to zhruba dvěma decilitrům vína nebo dvěma desetistupňovým pivům. Druhá předloha by stanovila, že náklady na přeložky vedení elektrické energie by nehradili v některých případech vlastníci nemovitostí, ale provozovatelé sítě.

Ve středu by se měla Sněmovna zabývat prodejem ostravské huti ArcelorMittal společnosti Liberty House, který již odsouhlasila v rámci širší transakce Evropská komise. Následně, a také v pátek, by měly přijít na řadu další předlohy v prvním čtení. Patří k nim vládní a pirátská novela o elektronických komunikacích, které mají vést k větší konkurenci mezi operátory a v konečném důsledku ke snížení cen, předloha kabinetu o náhradě újmy způsobené dětem povinným očkováním a další vládní novela, jež má v příštím roce zajistit růst důchodů v průměru o 900 korun měsíčně místo předpokládaných 700 korun.